9 C 296/2023-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 11. 2023 domáhala určení, že je vůči ní právně neúčinná dědická dohoda uzavřená v rámci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitelka“), dne , datum, mezi dědici zůstavitelky, konkrétně mezi žalovaným a jeho dvěma syny , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem nám. , právnická osoba, . , adresa, . Na základě této dědické dohody se oba pozůstalí synové , jméno FO, a , jméno FO, vzdali ve prospěch žalovaného svých zákonných dědických podílů po zůstavitelce. V případě , jméno FO, se jednalo o dědický podíl o velikosti jedné třetiny pozůstalosti, konkrétně o 1/3 z finanční částky ve výši 1 696 257 Kč, tedy o částku ve výši 565 419 Kč. , jméno FO, přitom dne , datum, uzavřel úvěrovou smlouvu se společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, . Tato společnost později změnila obchodní firmu na , právnická osoba, ., přičemž následně zanikla v důsledku fúze sloučením se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která posléze změnila obchodní firmu na , právnická osoba, , což je aktuální obchodní firma žalobkyně. Pohledávka ze shora uvedené úvěrové smlouvy vůči , jméno FO, byla právnímu předchůdci žalobkyně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 31. 5. 2013, č.j. , spisová značka, , jímž byla , jméno FO, uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 54 461 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 54 461 Kč od , datum, do zaplacení a nahradit mu náklady řízení ve výši 15 788 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro vymožení této pohledávky byla následně k návrhu právního předchůdce žalobkyně nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Ten předmětnou exekuci vede pod sp. zn. , spisová značka, . Na předmětnou pohledávku , jméno FO, ničeho neuhradil. , jméno FO, nemá jiný majetek, ze kterého by bylo možné pohledávku uspokojit, proto jeho právní jednání spočívající v uzavření shora uvedené dědické dohody podle žalobkyně zkrátilo uspokojení její vykonatelné pohledávky, neboť , jméno FO, se prostřednictvím uvedené dědické dohody vzdal majetku, z něhož mohla být pohledávka žalobkyně uspokojena, přičemž tak učinil ve prospěch osoby blízké – žalovaného jakožto svého otce. Předmětem pozůstalosti po zůstavitelce byla její pohledávka za pozůstalým manželem (žalovaným) vzniklá z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 1 733 016 Kč a osobní věci a ošacení zůstavitelky. Vzhledem k tomu, že žalovaný na základě dědické dohody se svými syny nabyl v rámci dědického řízení de facto pohledávku za sebou samým, tedy pohledávku, kterou byl sám povinen vnést do pozůstalostního jmění, uspokojení žalobkyně z tohoto majetku není možné, neboť takový majetek nelze postihnout v exekuci. Žalobkyně se proto s odkazem na ust. § 595 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), domáhala zaplacení náhrady odpovídající výši její pohledávky za , jméno FO, k datu vydání rozhodnutí.2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani částečně. Poukázal na to, že je starší člověk a že vůbec nechápe, z jakého titulu po něm žalobkyně požaduje peníze. Předmětem SJM žalovaného a zůstavitelky byl pouze družstevní byt, chata a úspory, které manželé našetřili ze svých mezd. Právě to bylo důvodem, proč se oba synové žalovaného po úmrtí zůstavitelky vzdali svých dědických podílů a veškerý majetek ponechali v dispozici žalovaného, neboť považovali za neslušné, aby po svém otci z pozůstalosti za daných okolností cokoliv požadovali. Žalovaný v době uzavření dědické dohody vůbec neměl tušení o tom, že , jméno FO, má nějaké nesplacené dluhy. Na věc z pohledu žalovaného dopadá výjimka uvedená v § 591 odst. 1 písm. d) o. z., neboť uzavření dědické dohody se žalovaným je třeba chápat jakožto vyhovění mravnímu závazku a ohledům slušnosti ze strany , jméno FO, jakožto syna žalovaného. , jméno FO, fakticky ani neměl z mravního hlediska jinou možnost, než se svého zákonného dědického podílu ve prospěch žalovaného vzdát. Za daných okolností se žalobkyně podle žalovaného nemůže s úspěchem dovolat relativní neúčinnosti právního jednání , jméno FO, .3. Při jednání, které se ve věci konalo 10. 6. 2024, tedy v den, kdy byl vyhlášen rozsudek ve věci, žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyčíslila konkrétní výši náhrady, kterou požadovala po žalovaném zaplatit s odkazem na § 595 odst. 1 větu druhou o. z. Tato náhrada odpovídala aktuální výši pohledávky žalobkyně za , jméno FO, , přičemž sestávala z jistiny ve výši 54 461 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného k datu 10. 6. 2024 na částku 53 204,29 Kč, z nákladů nalézacího řízení ve výši 15 788 Kč a z nákladů exekuce ve výši 4 719 Kč. Celkem tedy žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení náhrady ve výši 128 172,29 Kč.4. V rámci své účastnické výpovědi žalovaný zmínil, že se synem , jméno FO, se před smrtí zůstavitelky nestýkali více než deset let, a to prakticky od doby, kdy se , jméno FO, odstěhoval od , jméno FO, do Olomouce. S druhým synem , jméno FO, je naopak žalovaný v úzkém kontaktu, neboť s ním aktuálně bydlí. Pohřeb zůstavitelky zařizoval a financoval žalovaný. Spolu s oběma syny absolvoval jednání u notářky, na které již všichni dorazili dohodnutí v tom smyslu, že se oba synové ve prospěch žalovaného vzdají svých zákonných dědických podílů. V těchto intencích následně mezi nimi byla uzavřena dědická dohoda, kterou notářka schválila. Žalovaný neměl tušení o existenci dluhů syna , jméno FO, . Nikdy by ho nenapadlo, že v této souvislosti mu hrozí nějaké riziko. Se synem před uzavřením dědické dohody žádné jeho dluhy neřešil, jeho finanční situaci nezjišťoval. Sám žalovaný je aktuálně ve starobním důchodu, vedle něj pobírá ještě vdovecký důchod, celkem oba důchody činí cca 28 000 Kč měsíčně. Vlastní družstevní byt v , adresa, , ve kterém bydlí, dále také chatu v , Anonymizováno, . Má nějaké menší úspory, které však nezbytně potřebuje k úhradě svých běžných potřeb, na které mu někdy důchod nestačí. Žádné hodnotnější movité věci nevlastní.5. Z úvěrové smlouvy č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a , jméno FO, bylo zjištěno, že uvedená společnost poskytla , jméno FO, úvěr ve výši 150 000 Kč za účelem financování části kupní ceny osobního vozidla tov. zn. Škoda Superb. , jméno FO, se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem ve výši 13 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 3 634 Kč.6. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že , jméno FO, byla v souvislosti s jeho závazkem ze shora uvedené smlouvy o úvěru uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně (v té době podnikajícímu pod obchodní firmou , právnická osoba, .) 54 461 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 54 461 Kč od , datum, do zaplacení a nahradit k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 15 788 Kč, obojí ve lhůtě tří dnů od právní moci citovaného rozsudku.7. Z usnesení vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , dne , datum, pod č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že na základě rozsudku uvedeného v předcházejícím odstavci jakožto exekučního titulu byla k návrhu právního předchůdce žalobkyně zahájena exekuce vůči , jméno FO, pro vymožení tímto rozsudkem přiznané pohledávky právního předchůdce žalobkyně, přičemž vedením exekuce byl na základě pověření vydaného Okresním soudem v , Anonymizováno, dne , datum, pod č.j. , spisová značka, pověřen právě , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor Exekutorského úřadu , adresa, . Ten exekuci vede pod sp. zn. , spisová značka, . Citovaným usnesením bylo rozhodnuto o tom, že do exekučního řízení vstupuje namísto právního předchůdce žalobkyně jakožto nová oprávněná právě žalobkyně, a to z toho důvodu, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . zanikla fúzí sloučením se žalobkyní, na kterou jako na společnost nástupnickou přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění zanikající společnosti , právnická osoba, ., čímž se žalobkyně stala právním nástupcem společnosti , právnická osoba, .8. Z usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 25. 4. 2023, bylo zjištěno, že v rámci řízení o pozůstalosti po zůstavitelce, která zemřela bez zanechání pořízení pro případ smrti, byla soudní komisařkou stanovena obvyklá cena majetku patřícího do SJM zůstavitelky a žalovaného částkou 3 466 033 Kč. SJM tvořily v prvé řadě nemovité věci nacházející se v katastrálním území , adresa, , konkrétně pozemek parc. č. St. 568, jehož součástí je stavba domu bez čp/če, pozemek parc. č. 3340/51 (zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, ), dále podíl o velikosti id. 1/14