11 C 263/2025-59 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 650 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 2. 2024 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 19. 10. 2024. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že tuto její právní předchůdkyně posoudila se souhlasem žalovaného nahlédnutím do dlužnických registrů SOLUS, CNCB, CEE, ISIR, NRKI a BRKI. Žádnou z těchto listin však žalobkyně nemá k dispozici. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává ze zapůjčených finančních prostředků ve výši 10 000 Kč a dále ze smluvní pokuty 650 Kč. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové žalované částky od 20. 10. 2024 do zaplacení.2. Usnesením ze dne 2. 9. 2025 č. j. 11 C 263/2025-32 soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.3. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 23. 10. 2025, v němž uvedla ke zkoumání úvěruschopnosti žalované skutečnosti totožné, jako v žalobě a dále doplnila, že její právní předchůdkyně rovněž vycházela z tvrzení žalovaného sdělených při uzavírání smlouvy.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 2. 2024 mezi společností , právnická osoba, coby věřitelem a žalovaným coby klientem soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný tento úvěr splatí do 6. 3. 2024. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % ročně. Smluvní strany si rovněž sjednaly, že v případě prodlení se splacením úvěru, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny.8. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 3. 2024 soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně původní úvěrové smlouvy tak, že datum splatnosti bylo posunuto na 12. 4. 2024 a za tento odklad splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 2 300 Kč.9. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 4. 2024 soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně původní úvěrové smlouvy tak, že datum splatnosti smlouvy bylo sjednáno na 22. 5. 2024 a za tento odklad splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 2 300 Kč.10. Z dodatku č. 3 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 6. 2024 soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně původní úvěrové smlouvy tak, že datum splatnosti smlouvy bylo sjednáno na 10. 7. 2024 a za tento odklad splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 2 300 Kč.11. Z dodatku č. 4 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně původní úvěrové smlouvy tak, že datum splatnosti smlouvy bylo sjednáno na 9. 8. 2024 a za tento odklad splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 2 300 Kč.12. Z dodatku č. 5 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2024 soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně původní úvěrové smlouvy tak, že datum splatnosti smlouvy bylo sjednáno na 15. 9. 2024 a za tento odklad splatnosti byl žalovanému naúčtován poplatek ve výši 2 300 Kč.13. Z výpisu z běžného účtu společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že dne 5. 2. 2024 byla z bankovního účtu této společnosti na bankovní účet žalovaného zaslána částka 10 000 Kč.14. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc únor 2024 soud zjistil, že dne 5. 2. 2024 byla žalovanému na tento bankovní účet právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta finanční částka ve výši 10 000 Kč.15. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě ze dne 19. 10. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně touto výzvou zesplatnila smlouvu o úvěru a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení částky 10 750 Kč.16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a jejího dodatku č. 1 z téhož dne soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, kdy z přiložené tabulky této smlouvy je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.17. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení jeho dluhu na žalobkyni.18. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 12 120 Kč.19. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zapůjčené prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí do 6. 3. 2024. Následně byla celkem 5 dodatky ke smlouvě splatnost postupně odkládána až 15. 9. 2024. Dne 19. 9. 2024 společnost , právnická osoba, smlouvu o úvěru zesplatnila a dne 12. 12. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.20. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).21. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.22. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.23. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzen