11 C 267/2025-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 15. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 124 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 4. 2024 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 19 124 Kč sestávající ze zapůjčené částky, poplatku za poskytnutí úvěru 2 040,16 Kč a úroku ve výši 83,84 Kč, a to do 7. 4. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, přičemž na základě provedené lustrace bylo vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil včas, když ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný nesplatil úvěr včas, byl vyzván k zaplacení dluhu výzvou ze dne 7. 6. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , tato společnost pak smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od 8. 4. 2024 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 2. 9. 2025 č. j. 11 C 267/2025-29, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.4. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 23. 10. 2025, v němž uvedla, že žalovaný zmocnil právní předchůdkyni žalobkyně ke zkoumání jeho úvěruschopnosti nahlédnutím do veřejně dostupných databází. Dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla rovněž ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žádné listiny však ke svému podání nepřiložila.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).7. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 2. 4. 2024 mezi společností , Anonymizováno, . coby úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč s tím, že žalovaný jednorázově nejpozději do 5 dnů od uzavření smlouvy zaplatí mimo zapůjčenou částku i úrok ve výši 36 % ročně ze zapůjčené částky odpovídající 83,84 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 224,09 Kč bude-li úvěr splacen včas nebo 2 040,16 Kč bude-li úvěr splacen opožděně.9. Z formuláře pro standartní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto byly žalovanému poskytnuty informace o budoucím obsahu smlouvy o úvěru.10. Z Potvrzení o provedení transakce vystaveného dne 21. 5. 2025 , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 2. 4. 2024 byla z bankovního účtu společnosti Emma´s credit s. r. o. na bankovní účet žalovaného zaslána částka 17 000 Kč.11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc duben 2024 soud zjistil, že dne 2. 4. 2024 byla žalovanému na tento bankovní účet žalobkyní poskytnuta finanční částka ve výši 17 000 Kč.12. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , Anonymizováno, . postoupila na žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, kdy z přílohy č. 1 této smlouvy je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.13. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení jeho dluhu za společností Emma´s credit s. r. o. na žalobkyni.14. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 48 107,96 Kč.15. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 2. 4. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zapůjčené prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí ve lhůtě 5 dnů a současně jí zaplatí částku 1 307,93 Kč sestávající z úroku a poplatků splatí-li úvěr včas anebo částku 2 124 Kč splatí-li úvěr opožděně. Dne 7. 5. 2025 společnost Emma´s credit s. r. o. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.16. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).17. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je