17 C 134/2025-30 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 6. 2025 se žalobce jako pronajímatel bytu č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , (dále jen „bytu“) domáhal zaplacení 19 249,96 Kč jako nedoplatku na zálohách na služby související s užíváním bytu za rok 2023 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 19 249,96 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, neboť vyúčtování se stalo splatným dne 31. 8. 2024, z nájemní smlouvy ze dne 26. 5. 2009.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených důkazů, žalobce učinil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání součástí žaloby a žalovaná se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Z písemného vyhotovení smlouvy vzal soud za prokázané, že strany uzavřely nájemní smlouvu ze dne 26. 5. 2009, ve které se žalobce zavázal přenechat žalované byt k dočasném užívání, a žalovaná se zavázala platit i měsíční zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu s tím, že skutečná výše cen a záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok.5. Z vyúčtování služeb za rok 2023 vzal soud za prokázané, že dne 3. 6. 2024 bylo zpracováno vyúčtování, které skončilo nedoplatkem, neboť po započtení záloh v celkové výši 25 674 Kč a přeplatku na vodném a stočném a společné televizní anténě v celkové výši 377,79 Kč zbývalo za dodávky teplé vody, osvětlení společných prostor, dodávky tepla, servis vodoměru na teplou vodu a další služby uhradit celkem 19 249,96 Kč; žalobce vyzval žalovanou k zaplacení této částky do 31. 8. 2024.6. Z výzvy k plnění včetně podacího lístku vzal soud za prokázané, že žalobce odeslal žalované předžalobní výzvu ze dne 15. 10. 2024.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 685 odst. 1 věty I zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 19. 7. 2009, nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání.9. Podle § 686 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 19. 7. 2009, nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.10. Podle § 3074 odst. 1 věty I zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.11. Podle § 1958 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely nájemní smlouvu, ze které žalobci vzniklo právo na zaplacení záloh na služby spojené s užíváním bytu nebo s ním související ve skutečně vynaložené výši. Žalovaná je v prodlení se splácením peněžitých dluhů, žalobci proto přináleží zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování.14. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.15. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z paušální částky podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 200 Kč za 2 úkony (předžalobní výzva, žaloba).16. Proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.17. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.