7 C 206/2025-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 13. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 611 Kč s příslušenstvím 1) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným dne 3. 8. 2024 pod číslem , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Kromě jistiny úvěru se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroků z prodlení a částky 4 303 Kč tvořené: řádným úrokem ve výši 45 Kč, poplatkem za zpracování žádosti o úvěr ve výši 540 Kč, administrativním poplatkem ve výši 700 Kč, upomínkami ve výši 800 Kč a 1 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 218 Kč a 2) z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou dne 3. 8. 2024 pod číslem , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Kromě jistiny úvěru se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroků z prodlení a částky 7 308 Kč tvořené: řádným úrokem ve výši 120 Kč, poplatkem za zpracování žádosti o úvěr ve výši 1 440 Kč, administrativním poplatkem ve výši 700 Kč, upomínkami ve výši 800 Kč a 1 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 248 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na poskytnutý úvěr nic neuhradil ani přes zaslanou upomínku.2. Soud usnesením ze dne 21. 10. 2025 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 206/2025-46 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu zareagovala částečným zpětvzetím požadovaných úroků z prodlení a dále požadované částky 4 303 Kč a 7 308 Kč.4. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě nevyjádřil.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:6. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 8. 2024 číslo smlouvy 519676 poskytla žalovanému na účet žalovaného číslo , č. účtu, částku 3 000 Kč a to dne 3. 8. 2024 a na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 8. 2024 číslo smlouvy 523566 poskytla žalovanému na účet žalovaného číslo , č. účtu, částku 8 000 Kč a to dne 3. 8. 2024. Tato skutečnost vyplývá i ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 6.11.2025. Žalovaný navíc ze svého účtu zaslal na účet právní předchůdkyně žalobkyně ověřovací částku 0,01 Kč.7. Žalobkyně doložila smlouvami o postoupení pohledávek číslo , hodnota, a , Anonymizováno, ze dne 20. 11. 2024 a číslo , Anonymizováno, ze dne 20. 11. 2024, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny ze společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a následně na současnou žalobkyni.8. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně tvrzení a důkazů řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného reagovala částečným zpětvzetím žaloby. Soud proto v tomto rozsahu řízení výrokem II. zastavil. Úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byl žalovanému poskytnut v rozporu s požadavky na zkoumání úvěruschopnosti podle § 86 a násl. uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru, pak nutně z toho musí vyplývat i nutnost použít důsledky s tím spojené vyjádřené v ust. § 87 uvedeného zákona, tedy nejen závěr o neplatnosti, ale současně i pravidlo, že v takovém případě je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V této souvislosti je třeba připomenout závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 20. 4. 2022, tedy že je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1, věta druhá, zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky, poplatky ani smluvní pokutu, nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době určené podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To tak znamená, že pokud stranami takto neplatně sjednané smlouvy nedojde k dohodě o splatnosti vrácení poskytnutých finančních prostředků, bude tato splatnost teprve určena soudem (dle závěrů Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice čj. 23 Co 343/2024-78 ze dne 17. 12. 2024). S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (když s odkazem na ustanovení § 86 a 87 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru soud uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je neplatná). Žalovaný je tak dle § 2993 občanského zákoníku povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel a dosud neuhradil, tedy 3 000 Kč a 8 000 Kč.9. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 22 611 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 11 060 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je téměř shodný, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náklady tohoto řízení nepřiznal.10. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. a) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 131 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 905 Kč. Soud výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 226 Kč.11. Lhůta k plnění je stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.