11 C 28/2026-35 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 29. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 543 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 19. 12. 2024 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Na základě této smlouvy umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet čerpat peněžní prostředky až do výše 36 000 Kč, žalovaný tímto způsobem vyčerpal částku 36 499,81 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok i poplatky a dále se dohodly, že žalovaný bude splácet úvěr minimálními měsíčními platbami do uhrazení celkové dlužné částky, přičemž informace o výši, počtu a četnosti plateb bude žalovanému sdělována každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb zasílaných e-mailem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tato byla posouzena informacemi z interních databází a externích registrů, kontrolou bonity a udržitelnosti příjmů dle předložených dokladů, především výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a porušil tak sjednaná smluvní ujednání, proto byla smlouva ke dni 25. 5. 2025 zesplatněna. Žalovaný po celou dobu trvání smlouvy uhradil pouze celkovou částku 2 086,70 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 36 000 Kč, poplatku 900 Kč a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 5 643,39 Kč. Žalobkyně se mimo dlužné částky domáhá rovněž zaplacení kapitalizovaného úroku od 26. 5. 2025 do 29. 9. 2025 ve výši 2 725,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 26. 5. 2025 do 29. 9. 2025 ve výši 1 562,10 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 30. 9. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 36 900 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 16. 2. 2025, č. j. 11 C 28/2026-14, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 6. 3. 2026 sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována pomocí sociálních a demografických dat, informacemi z databází a registrů a zkoumáním bonity a udržitelností příjmů žalovaného a nahlédnutím do výpisu z bankovního účtu. Dále žalobkyně soudu předložila i kopie výplatních pásek žalovaného za měsíce září až listopad 2024.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).7. Z přeložených listin soud zjistil následující skutečnosti.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 19. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, coby věřitelem a žalovaným coby zákazníkem, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč s tím, že žalovaný vrátí žalobkyni takto zapůjčenou jistinu a dále jí zaplatí úrok ve výši 48 % ročně ze zapůjčené částky se splatností vždy k 22. dni kalendářního měsíce, přičemž výše splátky bude vždy žalovanému sdělena prostřednictvím on-line dostupného rozpisu plateb. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 46 245,16 Kč.9. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala totožnost žalovaného.10. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr vyčerpal celkem 36 499,81 Kč a uhradil 2 086,70 Kč. Výši čerpaní finančních prostředků soud zjistil i z potvrzení o provedení transakce vystavených bankou ČSOB.11. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že ve dnech 19. 12. 2024, 2. 1. 2025 a 27. 1. 2025 byla na bankovní účet žalovaného připsána celková částka 36 499,81 Kč z bankovního účtu společnosti , právnická osoba12. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce září až listopad 2024 soud zjistil, že žalovanému byla v září vyplacena čistá mzda ve výši 34 756 Kč a v říjnu 17 133 Kč a v listopadu 29 944 Kč.13. Z výzvy datované ke dni 20. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek.14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, kdy z přílohy č. 1 této smlouvy je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.15. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení jeho pohledávky za společností , právnická osoba, na žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo žalovanému zasláno dne 14. 11. 2025.16. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 12. 2025, která dle přiloženého podacího lístku byla žalovanému odeslána téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 49 090,89 Kč.17. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 19. 12. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši 36 499,81 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zapůjčené prostředky žalobkyni vrátí a dále jí zaplatí úrok 48 % ročně z poskytnuté částky dle rozpisu vedeného právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný vyčerpal celkem 36 499,81 Kč a uhradil 2 086,70 Kč Dne 29. 9. 2025 společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.18. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ).19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25