11 C 30/2026-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 062,44 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 4. 11. 2022. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 67 774 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úvěrem ve výši 24,49 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 3 600 Kč. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky v souladu se sazebníkem. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto s účinností od 4. 1. 2024 od smlouvy o úvěru odstoupila a celý úvěr včetně příslušenství byl tak zesplatněn. Dlužná částka činí 55 062,44 Kč a skládá se z jistiny ve výši 48 721 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 100 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a z úroků z úvěru k datu odstoupení od smlouvy ve výši 3 741,44 Kč. Po datu 4. 1. 2024 žalovaný již na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupí pohledávek ze dne 28. 5. 2025 postoupena na současnou žalobkyni, která vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Kromě žalované částky žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 48 721 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením ze dne 16. 2. 2026, č. j. 11 C 30/2026-11, soud vyzval žalobkyni, aby žalobu doplnila o tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto její právní předchůdkyně posoudila.4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 3. 3. 2026 sdělila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v bankovních i nebankovních registrech, vyhledávala žalovaného v centrální evidenci exekucí, získala informace přímo od žalovaného a prověřovala pohyby na bankovním účtu žalovaného. Zároveň předložila soudu výpis z účtu žalovaného za období od 30. 9. 2022 do 28. 10. 2022 a daňové přiznání žalovaného za březen 2022.5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).6. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2022 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 67 774 Kč, a to ve formě odložené platby za zboží Renault Kangoo s tím, že peněžní prostředky budou převedeny na účet obchodníka, s nímž žalovaný uzavřel kupní smlouvu. Úrok byl sjednán ve výši 24,49 % ročně, poplatek na poskytnutí činil 3 % z financované částky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v 24 měsíčních splátkách po 3 600 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč za 1. písemnou upomínku a 600 Kč za druhou odeslanou upomínku a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Poplatek pro případ ukončení smlouvy z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň 3 měsíce činil 1 500 Kč.8. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti – poskytovatel úvěru , právnická osoba, . soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z hlavního čistého příjmu žalovaného ve výši 176 836 Kč měsíčně, nákladů na bydlení 20 000 Kč měsíčně a z lustrace žalovaného v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku a registru CRIF. Žalovaný byl shledán jako úvěruschopný.9. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 30. 9. 2022 do 28. 10. 2022 soud zjistil, že příjmy žalovaného na tomto účtu ve zmiňovaném období činily 97 414,95 Kč, výdaje činily 121 720,58 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil 30 120,45 Kč, koneční zůstatek byl ve výši 5 814,82 Kč.10. Z daňového přiznání žalovaného za březen 2022 bylo zjištěno, že základ daně žalovaného za toto období činil 771 092 Kč.11. Z torza výpisu z účtu předloženého žalobkyní soud zjistil, že dne 4. 11. 2022 byla na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, odeslána částka 65 800 Kč.12. Z rozkladu splátek bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 28 800 Kč.13. Z dopisu ze dne 5. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu porušení podmínek žalovaným odstupuje od smlouvy o úvěru. Dle přiloženého poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalovanému 7. 12. 2023.14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 a z relevantní části přílohy k této smlouvě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy.15. Z dopisu z 23. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni.16. Z předžalobní výzvy z 10. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětného úvěru ve výši 68 112,92 Kč ve lhůtě do 20. 10. 2025 s upozorněním na možnost následného soudního vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla předžalobní výzva odeslána žalovanému 13. 10. 2025.17. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:18. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě poskytla žalovanému úvěr ve výši 67 774 Kč, když rozdíl mezi výší úvěru a odeslanou částkou představuje poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, zaplatit úrok ve výši 24,49 % a poplatek za poskytnutí ve výši 3 % z financované částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil 28 800 Kč. Dopisem ze dne 5. 12. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.19. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.22. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Obecn