11 C 8/2026-25 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 7. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 168 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 21. 3. 2024 č. , hodnota, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z poskytnuté jistiny, který bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději k 20. dni v měsíci a s jistinou splatnou kdykoli. Žalovaný se zároveň zavázal, že v případě prodlení se splacením úvěru uhradí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v níž se ocitne v prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI a rovněž z výplatních listů a výpisů z bankovního účtu žalovaného, přičemž následně bylo vyhověno žádosti o úvěr. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr navzdory zaslaným upomínkám, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 21. 7. 2024 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , tato společnost pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 368 Kč. Mimo žalované částky se žalobkyně rovněž domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 16 800 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 19. 1. 2026 č. j. 11 C 8/2026-8 soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila a tyto podklady soudu předložila.4. Žalobkyně na výzvu soudu nereagovala.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).7. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.8. Z nedatované smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . coby úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným, soud zjistil, že na základě předmětné smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému od 21. 3. 2024 peněžní prostředky až do úvěrového limitu 30 000 Kč s tím, že žalovaný bude splácet smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci. Poskytnutou jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli. Ve smlouvě si smluvní strany dále sjednaly, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru vzniká úvěrujícímu právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je žalovaný v prodlení.9. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný ke svým majetkovým poměrům žalobkyni sdělil, že jeho měsíční příjem činí 44 911 Kč a jeho výdaje za stejné období 20 000 Kč.10. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto byly žalovanému poskytnuty informace o budoucím obsahu smlouvy o úvěru.11. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 21. 3. 2024 platební bránou ThePay soud zjistil, že téhož dne byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . na bankovní účet žalovaného zaslána částka v celkové výši 12 000 Kč.12. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 21. 3. 2024 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 12 000 Kč.13. Z listiny označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 21. 7. 2024 zesplatnila předmětnou úvěrovou smlouvu a žalovaného vyzvala k zaplacení částky 35 846,33 Kč.14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, . postoupila společnosti , právnická osoba, . pohledávky z titulu uzavřených smluv o spotřebitelských úvěrech zavřených mezi společností , právnická osoba, . a jejími klienty. Ze seznamu pohledávek soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.15. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, . postoupila žalobkyni portfolio pohledávek. Z přílohy č. 1 soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.16. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . tímto oznámila žalovanému, že jeho pohledávka byla postoupena žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 40 224 Kč.17. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dluhu ve výši 40 224 Kč. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 7. 2025.18. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21. 3. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že poskytnuté finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí a zároveň jí bude platil každý měsíc 40 % z poskytnuté jistiny, dokud jistina nebude splacena. Dne 21. 7. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila a dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025 byla postupně pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.19. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.22. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází