3 C 197/2025-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 1. 6. 2025 domáhal po žalované zaplacení 27 887 Kč s příslušenstvím představujících neuhrazenou mzdu za měsíc březen 2025, kterou mu žalovaná měla vyplatit dne 20. 4. 2025. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne 21. 5. 2020 zaměstnán u žalované jako skladník – řidič. Za výkon práce mu náležela mzda, která se vyplácela ve výplatním termínu 20. dne měsíce následujícího měsíce. Pracovní poměr žalobce skončil dne 31. 3. 2025 výpovědí ze strany žalobce. Žalobce v průběhu března 2025 utrpěl pracovní úraz a od té doby je v pracovní neschopnosti. Mzda za březen 2025 však žalobci vyplacena nebyla ani ve výplatním termínu nebyla zúčtována. Žalovaná mu dlužnou mzdu nevyplatila ani po opakovaných urgencích. Naposledy byla žalovaná vyzývána k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2025.2. Usnesením ze dne 17. 9. 2025, č. j. EPR 159793/2025-16, bylo řízení částečně zastaveno co do 15 891 Kč z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, neboť žalovaná uhradila na žalovanou dlužnou mzdu 15 891 Kč dne 17. 6. 2025. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 10. 2025.3. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení dlužné mzdy ve výši 11 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 27 887 Kč od 1. 5. 2025 do 17. 6. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 11 996 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení. Ohledně tohoto zbývajícího nároku žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 17. 9. 2025, č. j. EPR 159793/2025-17, proti kterému žalovaná podala včasný odpor.4. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť žalobci nic nedluží. Uvedla, že žalobce byl jejím zaměstnancem a za březen 2025 mu k výplatě náležela čistá mzda v částce 23 042 Kč. Na tuto žalovaná zaplatila žalobci 15 891 Kč. Ve zbývajících 7 151 Kč žalobci čistá mzda vyplacena nebyla, neboť žalovaná má vůči žalobci pohledávky z titulu náhrady škody v celkové výši 7 151 Kč, které žalovaná jednostranně započetla vůči pohledávce žalobce na mzdu. Žalobce totiž způsobil žalované škodu ve výši 5 170 Kč poškozením stavebního materiálu při manipulaci v rámci plnění pracovních úkolů, která mu byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, se splatností 12. 6. 2023. Škodu žalobce nahradil pouze částečně, přičemž k uhrazení zbývá 4 383 Kč. Z důvodu prodlení s náhradou škody dle faktury č. , hodnota, žalovaná vyúčtovala žalobci zákonný úrok z prodlení v částce 1 568 Kč fakturou č. , hodnota, se splatností dne 30. 4. 2025, přičemž na úrok z prodlení žalobce nezaplatil žádnou částku. Dále žalobce způsobil žalované škodu tím, že poškodil služební telefon. Škodu ve výši 1 200 Kč mu žalovaná vyúčtovala dokladem č. , hodnota, se splatností dne 30. 4. 2025. Žalovaná požadovala po žalobci vypořádání jejích nároků na náhradu škody před skončením pracovního poměru žalobce, avšak žalobce nijak nereagoval a vypořádání vzájemných nároků znemožnil. Proto žalovaná přistoupila k jednostrannému zápočtu. Pokud by soud neuznal předchozí započtení žalovanou, tak žalovaná v rámci své procesní obrany vznesla námitku započtení co do 7 151 Kč.5. Žalobce nesouhlasil se započtením tvrzených pohledávek žalované, jelikož žalovaná neosvědčila existenci ani důvod vzniku tvrzených pohledávek na náhradu škodu. Přitom žalovaný popřel, že by poškodil stavební materiál či mobilní telefon žalované. Žalobce jej po skončení pracovního poměru předal odpovědné osobě žalované a ta jej převzala bez připomínek. Až po měsíci bylo žalobci sděleno, že telefon není funkční bez dalšího odůvodnění a vyčíslení. Ke zničené paletě uvedl, že o takové situaci nemá žádné informace. Dříve došlo k poškození zboží na paletě, nicméně nikdy nebyla provedena specifikace škody ani vyčíslení její výše. Navíc se žalobce domnívá, že jednostranné započtení pohledávky z libovolného titulu proti pohledávce žalobce na jeho mzdu není přípustné.6. Při jednání ve věci samé žalobce na podané žalobě setrval s výjimkou požadavku na zaplacení 7 798 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 7 798 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, přičemž v této části vzal podanou žalobu zpět. Uvedená částka totiž představuje povinné odvody a srážku na exekuci z výplaty žalobce na měsíc březen 2025, konkrétně se jedná o daň z příjmu žalobce ve výši 1 615 Kč, pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance ve výši 1 980 Kč a na zdravotní pojištění za zaměstnance ve výši 1 255 Kč a srážku na exekuce žalobce ve výši 2 953 Kč. Při jednání totiž žalovaná potvrdila, že tyto povinné platby ze mzdy žalobce za březen 2025 skutečně odvedla. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas ve smyslu § 96 odst. 3 o. s. ř., a proto soud řízení zastavil v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení 7 798 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 798 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení. Usnesení dosud nenabylo právní moci.7. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby se soud zabýval zbývající částí žalobou uplatněného nároku, a to nároku na doplacení dosud neuhrazené mzdy žalobce za březen 2025 ve výši 4 198 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 20 089 Kč od 1. 5. 2025 do 17. 6. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 4 198 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení.8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl od 21. 5. 2020 do 31. 3. 2025 zaměstnán u žalované jako řidič, skladník a dále že mu za měsíc březen 2025 nebyla vyplacena mzda v částce 4 198 Kč, na kterou měl nárok. Sporným však mezi účastníky zůstalo, zda je žalovaná oprávněna vůči pohledávce žalobce na zaplacení mzdy započíst svou pohledávku na náhradu škody způsobené žalobcem.9. Žalovaná totiž na námitce započtení setrvala, přičemž konkretizovala, že jí žalobce způsobil škodu na zboží Hebel, které mu spadlo z palety. Škoda na tomto zdivu činila 5 170 Kč, na kterou žalobce částečně plnil 500 Kč a 287 Kč. K úhradě tak zbývá 4 383 Kč. Škoda na poškozeném mobilním telefonu činí 1 200 Kč, přičemž se jednalo o mobilní telefon, který žalovaná svěřila žalobci v rámci plnění pracovních úkolů. K prokázání svého nároku na náhradu škody předložila žalobcem podepsanou fakturu a dodací list vztahující se ke škodě na stavebním materiálu a pokladní příjemky prokazující částečnou náhradu škody. Žalovaná si je vědoma, že výše škody přesahuje projednávanou žalovanou částku, nicméně vznesla námitku započtení pouze co do výše žalované částky.10. Žalobce nadále nároky žalované na náhradu škody neuznával s tím, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči nároku zaměstnance na mzdu je nepřípustné. Současně popřel, že by měl převzít a podepsat fakturu s vyúčtovanou náhradou škody a že by měl na náhradu škody částečně plnit.11. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:12. Z pracovní smlouvy ze dne 21. 5. 2020 vyplynulo, že žalobce byl zaměstnán u žalované od 21. 5. 2020 jako skladník, řidič na dobu do 15. 1. 2021. Mzda byla stanovena jako měsíční s výplatním termínem 20. dne po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána.13. Z výplatní pásky za březen 2025 vyplynulo, že žalobci náležela za březen 2025 za výkon práce u žalované mzda spolu s náhradou mzdy v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností a čerpáním dovolené v celkové výši 27 887 Kč „hrubého“, tj. před odvodem daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zákonná srážka na daň z příjmů činila 1 615 Kč, na sociální zabezpečení 1 980 Kč a na zdravotní pojištění 1 255 Kč. Čistá mzda tak činila 23 042 Kč. Srážky na soudní pohledávky byly spočítány na 2 953 Kč. Žalobci měla být vyplacena mzda ve výši 20 089 Kč.14. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do jednoho týdne od doručení výzvy se žalobce bude domáhat svého práva soudní cestou. Výzva byla žalované doručena dne 29. 4. 2025, jak vyplynulo z doručenky datové zprávy.15. Z faktury č. , hodnota, (ev. č. č. FVJ-2023-010-000399) ze dne 14. 3. 2023, se splatností dne 12. 6. 2023, a dodacího listu č. DLVSO-2023-000650 ze dne 14. 3. 2023 vyplynulo, že žalovaná vyúčtovala žalobci náhradu škodu na zboží HEBEL 300x199x599 hl. P2-450 (40 ks na paletě) v částce 5 170 Kč. Faktura i dodací list jsou za žalobce, označeného jako odběratele, opatřeny podpisem, Anonymizováno16. Z pokladních příjemek bylo zjištěno, že na úhradu dokladu FVJ-2023-010-000399 za žalobce bylo žalované zaplaceno 287 Kč dne 24. 9. 2024 a dále 500 Kč dne 29. 11. 2024.17. Z faktury č. , hodnota, ze dne 14. 4. 2025, se splatností dne 30. 4. 2025, vyplynulo, že žalovaná vyúčtovala žalobci úroky z prodlení ve výši 15 % z faktury č. FVJ-2023-010-000399 v částce 1 568 Kč.18. Z faktury č. , hodnota, ze dne 14. 4. 2025, se splatností dne 30. 4. 2025, bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobci náhradu škody za poškozený telefon ve výši 1 200 Kč.19. Z nedatované výzvy žalované soud zjistil, že tato vyzývala