7 C 2/2026-75 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 432,18 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy (revolvingového úvěru) číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 3. 2024 na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v rozsahu 3,31 % měsíčně ze sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný dle žaloby celkem na úvěr uhradil částku 41 050 Kč, načerpal částku 116 981 Kč. Dle žalobkyně žalovaný porušil svůj závazek poskytnutý úvěr hradit řádně a včas, proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 9. 9. 2025 zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku dle žalobkyně neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu, proto se žalobkyně domáhala přiznání částky 102 432,18 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 99 948,41 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatků za pojištění ve výši 883,77 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím smlouvy o úvěru splnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, což provedla zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně klienta zatížit splátkou úvěru, důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta.2. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 7. 1. 2026, č. j. 7 C 2/2026-32 vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů uvedených v citovaném usnesení (soud v rámci stručnosti na něj odkazuje), a to k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.3. Žalobkyně podáním ze dne 21. 1. 2026 k výzvě soudu doplnila, že ke zjištění, zda žalovaný bude schopný předmětný úvěr splácet užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (zkráceně MLS). Jeho výpočet i metodika byly přiloženy k návrhu. Ve výpočtu MLS se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové a výdajové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpisy z účtu za období od 11. 12. 2023 do 10. 3. 2024 a výplatní pásku za období ledna 2024. Žalobce si dále ověřil vedlejší příjem žalovaného, který tvoří invalidní důchod 1. stupně. Žalovanému přicházely opakující se platby, které dle žalobkyně korespondovaly s tvrzenou výši vedlejšího příjmu ve smlouvě. Z předmětného výpisu z bankovního účtu vyplynulo, že žalovaný v době výpisu disponoval nad rámec již uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně 100 000 Kč, tuto částku žalobkyně do výpočtu MLS nezahrnula. Prostřednictvím výpisů žalobkyně ověřila výdaje žalovaného, které jsou jednak zbytné a jednorázové. Vyplynulo, že žalovaný značnou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně dále před uzavřením smlouvy zkoumala, zda měl žalovaný v době žádosti o úvěr závazky u jiných institucionálních věřitelů. V daném případě byly předchozí závazky a měsíční splátky na ně zjištěny, a to ve výši 16 172 Kč u ryze osobních závazků, které byly následně zahrnuty do výpočtu MLS. Výše měsíčních splátek se skládala ze dvou splátkových úvěrů, jejichž měsíční výše činila 11 116 Kč a 2 303 Kč. Žalovaný dále disponoval dvěma existujícími revolvingovými úvěry, jejichž měsíční splátky činily celkem 2 550 Kč. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že žalovaný po poskytnutí úvěru následně hradil na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, a to od dubna 2024 do května 2025, tedy po dobu přesahující jeden rok, a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Úvěrový rámec byl z původní částky 40 000 Kč navýšen na 100 000 Kč, započítaný příjem žadatele činil 29 100 Kč, životní minimum žadatele – 4 470 Kč, započítaná životní minima na 1 vyživované dítě – 1 525 Kč, součet splátek úvěrů – 12 430 Kč, výše splátky po navýšení – 3 310 Kč, zbývající MLS žadatele 7 265 Kč. U výpočtu domácnosti byl výpočet zbývající MLS domácnosti 6 053 Kč. Žalobkyně provedla i lustraci žalovaného v registrech MRKI a ISIR. Žalobkyně dodala, že navýšení úvěrového rámec bylo sjednáno prostřednictvím dodatku k úvěrové smlouvě a příslušený dodatek předložila jako důkaz.4. Z Karty klienta bylo zjištěno, že se jednalo o revolvingový úvěr s výší úvěru 100 000 Kč, žalovaný byl v době poskytnutí úvěru rozvedený, měl jedno dítě, zdroj příjmu žalovaného byl invalidní důchod ve výši 10 960 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 15 600 Kč a měsíčními výdaje domácnosti ve výši 19 966 Kč.5. Z výplatní pásky žalovaného u společnosti , právnická osoba, za měsíc leden 2024 byl zjištěn čistý příjem žalovaného 18 097 Kč.6. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného za období 11. 12. 2023 – 10. 3. 2024 vyplynulo, že žalovaný hradil výživné na dceru ve výši 4 500 Kč měsíčně, z účtu mu bylo strháváno inkaso ve výši 6 833 Kč, nájemné ve výši 6 635 Kč, platba na elektřinu ve výši 2 200 Kč, platba na telefon 599 Kč, žalovaný pobíral důchod ve výši 10 965 Kč, příjem od společnosti , právnická osoba, byl v prosinci 2023 16 870 Kč s popisem , jméno FO, , v lednu 2024 ve výši 16 680 Kč s popisem , jméno FO, , v únoru 2024 8 000 Kč 2 x 10 000 Kč, 5 000 Kč s popisem , jméno FO, . Dále zde bylo uvedeno značné množství zbytných výdajů – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a dále čerpání a splátek úvěrů u společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , právnická osoba, , dále žalovaný vracel půjčené peníze fyzickým osobám (, jméno FO, 10 000 Kč, žalovaný si půjčoval od , jméno FO, peníze na opravu auta ve výši 4 000 Kč, odesílal , jméno FO, částky 2 300 Kč a 11 500 Kč v lednu 2024 s popisem nájem leden 2024), výdaje žalovaného na účtu byly vyšší než jeho příjmy.7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 3. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným vyplynulo, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 40 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,90 %, RPSN 31,80 %, výše minimální měsíční částky činila 3,31 % z úvěrového rámce, to je 1 324 Kč. Výše prvního čerpání ve výši 40 000 Kč byla zaslána na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále bylo účastníky sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíční úhradou 8,9 % % z minimální splátky úvěru.8. Z dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem , var. symbol, ze dne 20. 10. 2024 bylo zjištěno, že výše úvěrového rámce byla změněna na částku 100 000 Kč, výše minimální měsíčních splátky se změnila na 3 310 Kč.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynula výše úvěru, výše splátek žalovaného a celková dlužná částka, která odpovídá shora uvedeným tvrzením.10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 117 987,76 Kč, a to nejpozději do 6. 11. 2025 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího archu byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 31. 10. 2025.11. K soudem nařízenému jednání dne 5. 3. 2026 se dostavil žalovaný i zástupce žalobkyně. Soudce rozebíral s účastníky možnost smírného vyřešení věci, dal na zvážení uzavření smíru, který by řádově vycházel z bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, co žalovaný načerpal a co zaplatil. Zástupce žalobkyně sdělil, že v takovém rozsahu není ochotna smír uzavřít. Žalobkyně navrhla, aby soud podané žalobě vyhověl. Dle žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně a dostatečně, odkázala na podrobný popis ve vyjádření žalobkyně. Uvedla, že z výpisu z účtu žalovaného vyplývá velké množství zbytných výdajů jako jsou káva, nafta, benzín, a to v nadměrném rozsahu a dále nákupy na Temu a podobně. Výpis z účtu byl od půlky března 2024 za necelé tři měsíce. Požádala, aby soud žalobě vyhověl, nepřišla z žádnými novými tvrzeními a neoznačila žádné nové důkazy. Žalovaný při jednání uvedl, že pokud soud dospěje k závěru, že má žalovaný žalobkyni zaplatit nějakou částku, uvedl, že tuto je schopen zaplatit jen ve splátkách po 5 000 Kč. Uvedl, že přesně neví, kolik načerpal na úvěr a kolik zaplatil. Nesporoval údaje, které žalobkyně uvedla, tedy že načerpal 116 981 Kč a uhradil 41 050 Kč. Uvedl, že si vzpomněl, že od žalobkyně čerpal i další úvěr ve výši 180 000 Kč, který uzavíral v říjnu či listopadu 2024. Uvedl, že úvěr byl na auto, tento řádně nesplácel, proto mu bylo auto zabaveno a prodáno v prosinci 2025. Žalovaný uvedl, že ví, že závazek u žalobkyně má. Pokud jsou namítány nadměrné platby za pohonné hmoty, tak je to proto, že manželka se odstěhovala do , Anonymizováno, a on jednou za 14 dní jezdí za dcerou, veze si ji do , adresa, a zase zpět.12. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb.