8 C 328/2025-35 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 3. 10. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 38 164 Kč s příslušenstvím v podobě poplatku z prodlení ve výši 1 promile za každý den prodlení z částky 38 164 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení. Uvedl, že s žalovanou uzavíral nájemní smlouvy, na základě kterých žalovaná užívala byt č. 4 na adrese nám. , Jméno žalované B, . , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 829 Kč za byt a 242 Kč za inventář a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly sjednány ve výši 2 142 Kč. Na nájemném a na zálohách na služby spojené s užíváním bytu za měsíc únor 2023 dluží žalovaná částku 5 312 Kč. Za ostatní měsíce, tedy za měsíc březen až červen 2023 pak žalovaná neuhradila ničeho. Celkem tak žalovaná na nájemném a na zálohách dluží částku 38 164 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaná pak ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalované s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Z nájemních smluv uzavřených mezi žalobcem coby pronajímatelem a žalovanou coby nájemcem dne 31. 1. 2023, 28. 2. 2023, 31. 3. 2023, 28. 4. 2023 a 31. 5. 2023 soud zjistil, že žalobce přenechal žalované k užívání byt č. 4 na adrese , Adresa žalované A, , a to vždy na celý následující měsíc. Žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 5 829 Kč za byt a 242 Kč za inventář, zálohy na služby spojené s užíváním bytu pak byly sjednány ve výši 2 142 Kč.5. Z přehledu předpisů a jejich uhrazení za rok 2023 soud zjistil, že žalobce eviduje u žalované nedoplatek na nájemném a službách spojených s užíváním bytu v celkové výši 38 164 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 3. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k plnění a že uvedeného dne tuto výzvu odeslala žalované.7. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.8. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaná na základě nájemních smluv uzavřených dne 31. 1. 2023, 28. 2. 2023, 31. 3. 2023, 28. 4. 2023 a 31. 5. 2023 užívala byt č. 4 na adrese , Adresa žalované A, , a to v měsících únor až červen 2023. V nájemních smlouvách se zavázala platit žalobci nájemné ve výši 5 829 Kč za byt a 242 Kč za inventář, zálohy na služby spojené s užíváním bytu pak byly sjednány ve výši 2 142 Kč. Žalobce eviduje u žalované nedoplatek na nájemném a službách spojených s užíváním bytu v celkové výši 38 164 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní výzvou.9. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor vyplývající z nájmu bytu podle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), res. podle § 2235 a násl. o. z.10. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce coby pronajímatel přenechal na základě nájemních smluv žalované coby nájemci k užívání shora specifikovaný byt na adrese nám. , Jméno žalované B, . , adresa, . Žalovaná se zavázala platit za to žalobci měsíční nájemné ve výši 5 829 Kč za byt a 242 Kč za inventář a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly ve výši 2 142 Kč. Jelikož žalovaná, která v řízení zůstala zcela pasivní, netvrdila, a tedy ani neprokázala, že žalobci na nájemném a zálohách na služby za měsíc únor 2023 uhradila více než žalobcem uváděnou částku a že zaplatila nájemné a zálohy na služby za měsíce březen až červen 2023, soudu nezbylo než žalobě vyhovět, pokud jde o výši požadované jistiny. Soud tak žalobci přiznal právo na zaplacení dlužného nájemného a dlužných záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši 38 164 Kč.12. Pokud jde o požadované příslušenství, žalobce požaduje zaplatit poplatek z prodlení ve výši 1 promile za každý den prodlení z částky 38 164 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení. Žalobce však nevzal v potaz, že právní řád v současné podobě institut poplatku z prodlení jako zvláštní sankce za prodlení s úhradou nájemného nezná. Poplatek z prodlení byl do 31. 12. 2013 zakotven v § 697 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 pak v § 13 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Od 1. 1. 2016, tedy i v době, kdy vzniklo prodlení žalované, může věřitel požadovat pouze zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády. Sazba zákonného úroku z prodlení v roce 2023 činila 15 % ročně. Soud proto žalobci přiznal alespoň příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 164 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení. V části, v níž příslušenství požadované žalobcem přesahovalo přiznaný zákonný úrok z prodlení, tedy v části, v níž žalobce požadoval zaplacení dalšího příslušenství v podobě poplatku z prodlení ve výši 21,50 % ročně (žalobcem požadovaný poplatek z prodlení činil cca 36,50 % ročně) z částky 38 164 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.13. Pokud jde o náklady řízení, s ohledem na to, že žalobce byl plně úspěšný pouze co do požadované jistiny dluhu a že co do požadovaného příslušenství byla žaloba částečně zamítnuta, byl úspěch žalobce pouze částečný. Bylo tak nutno podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů poměrně rozdělit. Žalobce byl plně úspěšný co do požadované jistiny ve výši 38 164 Kč. Výše přiznaného příslušenství pak ke dni rozhodnutí soudu činila cca 15 000 Kč a výše nepřiznaného příslušenství částku cca 21 500 Kč. S ohledem na uvedený poměr úspěchu a neúspěchu svědčí žalobci právo na náhradu pouze 42 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 909 Kč, odměny advokáta, která podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí celkem 7 980 Kč za tři úkony právní služby po 2 660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) a z paušální náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobce za tyto úkony v celkové výši 1 350 Kč. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 720,38 Kč (42 % z celkových nákladů ve výši 11 239 Kč), a to k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.