Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne 3. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 110 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 810 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení s tím, že žalovaný neuhradil zákonný příspěvek nepojištěných podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“). V žalobě uvedla, že žalovaný coby provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, reg. značky , SPZ, , neměl v období od 3. 5. 2024 do 2. 4. 2025, tedy po dobu 335 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Žalobkyně proto žalovaného písemně vyzvala k zaplacení shora uvedeného příspěvku, žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek doposud nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 28 810 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Z informace z Registru silničních vozidel pořízené ke dni 17. 4. 2025 soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel nákladního vozidla , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , vedeného jako nákladní automobil o celkové hmotnosti 1 750 kg, byla v Registru silničních vozidel v období od 26. 9. 2018 do 17. 4. 2025 vedena paní , jméno FO, , nar. 24. 6. 1990.4. Z kupní smlouvy ze dne 8. 8. 2023 soud zjistil, že předmětné nákladní vozidlo bylo paní , jméno FO, prodáno žalovanému.5. Z potvrzení o přijetí sdělení soud zjistil, že paní , jméno FO, dne 6. 5. 2025 oznámila , právnická osoba, , že vozidlo bylo dne 8. 8. 2022 prodáno žalovanému.6. Z dopisu ze dne 22. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu za výše uvedený nákladní automobil za žalované období, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu.7. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 9. 2025 odeslané ve stejný den soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 15 dnů od odeslání této výzvy.8. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.9. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný byl v období od 3. 5. 2024 do 2. 4. 2025 provozovatelem nákladního vozidla , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , vedeného jako nákladní automobil o celkové hmotnosti 1 750 kg. K vozidlu nebylo za uvedené období, tj. celkem po dobu 335 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 5. 2025 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 25. 9. 2025 odeslanou téhož dne pak zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání této výzvy.10. Po právní stránce soud věc posoudil jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných podle § 45 zákona č. 30/2024 Sb.11. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.12. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.13. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.14. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.15. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.16. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti 86 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg.17. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 3. 5. 2024 do 2. 4. 2025 provozovatelem předmětného nákladního automobilu. Provedeným dokazováním byla vyvrácena zákonná domněnka uvedená v § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., neboť bylo prokázáno, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla byl žalovaný, který jej nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2023 od paní , jméno FO, . Byl to tudíž žalovaný, kdo byl podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. povinen uzavřít k vozidlu pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Tuto povinnost však nesplnil, neboť ve shora uvedeném období k vozidlu žádné pojištění sjednáno nebylo. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem za 335 dnů. Denní výše tohoto příspěvku činila podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, částku 86 Kč. Celkem tak žalovaného tíží povinnost k zaplacení příspěvku ve výši 28 810 Kč (335 x 86 = 28 810). Žalovaný je současně podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.).19. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a netvrdil, a tedy ani neprokázal, že žalobkyni dlužný příspěvek uhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 29 110 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení za požadované období. Právo na jeho zaplacení vyplývá z § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení.20. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Výši těchto nákladů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náhradu za odměnu advokáta ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a podání žaloby po 400 Kč za každý z těchto úkonů. Žalobkyni dále náleží podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze shora uvedených položek ve výši 315 Kč a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 165 Kč. Soud naopak žalobkyni nepřiznal náhradu za úkon spočívající v účasti její zástupkyně na jednání konaném dne 19. 8. 2026, neboť bylo zjištěno, že žalobkyně disponovala informací z Registru silničních vozidel již od 17. 4. 2025 a i přes opakované žádosti tento dokument soudu zaslala až dne 17. 8. 2026, tedy pouhé dva dny před konáním jednání. Pokud by žalobkyně poskytla tento listinný důkaz zavčas, k čemuž byla soudem opakovaně vyzývána, přičemž soud tento dokument potřeboval zejména za účelem ověření údajů o předmětném nákladním automobilu, soudní jednání by se nemuselo konat a bylo by možno rozhodnout bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, k čemuž by jinak byly splněny zákonné podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. S ohledem na tuto skutečnost proto náklady spojené se svým zastoupením u soudního jednání ponese jinak plně procesně úspěšná žalobkyně, nikoliv žalovaný. Celkem tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 980 Kč, které soud žalovanému uložil zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.