4 C 204/2025-31 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , a.s., podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 8. 9. 2023 Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, (dále jen smlouva). Na jejím základě poskytla žalované částku 22 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1116 Kč, dále s částkou za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, dále s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 038 Kč a za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 3 960 Kč. Celkem se zavázala žalovaná k úhradě dlužné částky ve výši 40 894 Kč při celkových nákladech spotřebitelského úvěru 18 894 Kč. Dlužnou částku se zavázala splatit ve 14 splátkách po 2921 Kč. Žalovaná však uhradila toliko jednu jedinou splátku v hotovosti dne 9. 9. 2023 ve výši 2 930 Kč. Žádnou další splátku na úhradu dluhu žalovaná již neuhradila. Žalobkyně proto tvrdí, že žalovaná dluží na jistině částku 20 495,54 Kč, na úrocích za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku 969,17 Kč, dále částku 10 001 Kč za úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, dále za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 2 821,16 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 677,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, úrok vyčíslený od 9. 11. 2024 do 20. 2. 2025 z dlužné jistiny ve výši 1 278,24 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 2 428,28 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z úvěru ve výši 8 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 495,54 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 21 464,71 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 495,54 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 969,17 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku, kterou jí zaslala žalobkyně po postoupení pohledávky.2. Ve věci bylo na den 21. 11. 2025 nařízeno ústní jednání, na které se však žalovaná nedostavila, z jednání se neomluvila, ani nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení, ačkoliv soud měl prokázáno doručení předvolání na jednání desátým dnem od uložení zásilky k vyzvednutí, neboť žalovaná nebyla zastižena v místě svého bydliště. Soud měl tedy splněny podmínky pro to, aby jednal bez její osobní účasti ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze Smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne 8. 9. 2023 za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . a žalovaná dne 8. 9. 2023 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 22 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit veškeré poplatky tak, jak jsou již specifikovány shora. Žalovaná však od uzavření smlouvy o úvěru uhradila pouze jednu splátku v hotovosti a to dne 9. 9. 2023 ve výši 2 930 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2023 postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení zbývající části dluhu předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025, která byla žalobkyní předložena, včetně dokladu o odeslání.4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. Soud se nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). V dané věci byl dle předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednán úrok z úvěru ve výši 88 % ročně. Ohledně úroků z poskytnutých finančních prostředků (ať již formou úvěru či zápůjčky) existuje poměrně bohatá judikatura Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ČR), kdy lze konkrétně uvést nejprve např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, NS ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm NS ČR odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů (viz NS ČR sp. zn. , spisová značka, ) a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, str. 2077–2091). I Ústavní soud (dále jen ÚS) již v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79 % ročně a RPSN ve výši 115,32 % ročně (spolu se zajištěním prostřednictvím 2 bianko směnek a souborem sankcí) naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti a je namístě přistoupit k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Tato judikatura se dále prohlubovala a např. nález ÚS ve věci sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. V návaznosti na judikaturu ÚS pak NS ČR v rozhodnutích sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, uzavřel, že přiznané plnění je ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, že je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka, s tím, že další okolnosti se stávají podružnými, přičemž šlo o případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98 % po 148,17 %, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 až 4 roky zaplatit 2x až 3x víc, než byla poskytnutá částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Podepsaný soud má v souladu s právním názorem odvolacího Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Táboře (nap