13 C 9/2026-48 – Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 1. 2026 domáhá zaplacení částky 19 396 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu práva postihu dle § 2917 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, které vzniklo žalobkyni vyplacením odškodného policistovi za škodu na zdraví, kterou utrpěl při výkonu služební činnosti. Žalovaný byl v této souvislosti uznán vinným z , podezřelý výraz, , Anonymizováno, proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) , podezřelý výraz, zákoníku, a to , podezřelý výraz, příkazem Okresního soudu v Táboře, č. j. 3 T 55/2025-111, který nabyl právní moci , Anonymizováno, 23. 8. 2025. Poškozenému policistovi nprap. , jméno FO, bylo vyplaceno odškodnění za škodu na zdraví, kterou utrpěl při výkonu služební činnosti ve výši 19 396 Kč. Žalobce žádal o zaplacení této částky žalovaného, zaslanou předžalobní výzvu žalovaný převzal, avšak na požadovanou částku ničeho neuhradil.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně vyjádřila souhlas dne 23. 3. 2026 a žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Z žalobkyní předložených listin, a to rozhodnutí o přiznání náhrady ze dne 12. 5. 2025, č.j. KRPC - 1606-28/ČJ-2025-0200VO, potvrzení o vyplacení náhrady ze dne 11. 7. 2025, záznamu o úrazu příslušníka Policie ČR ze dne 2. 12. 2025, úředních záznamů ze dne 2. 1. 2025, žádosti o přiznání náhrady za škodu na zdraví z 31. 3. 2025, lékařského posudku ze dne 25. 3. 2025, , podezřelý výraz, příkazu Okresního soudu v Táboře č.j. 3T 55/2025-111 a výzvy k zaplacení ze dne 24. 9. 2025 s doručenkou byl zjištěn následující skutkový stav.4. Dne 2. 1. 2025 utrpěl zasahující policista nprap. , jméno FO, při výkonu služební činnosti úraz. K poškození jeho zdraví došlo při zásahu ve , adresa, , když na telefonické oznámení , právnická osoba, , , Anonymizováno, , hlídka OOP , adresa, dorazila do jejího bytu, kde bývalý přítel oznamovatelky , Jméno žalovaného, oznamovatelku fyzicky a verbálně napadal. Při užití těchto donucovacích prostředků žalovaný reagoval tím způsobem, že zhruba dvakrát udeřil poškozeného rukou sevřenou v pěst do hlavy a jednou do oblasti pravého oka. Následně došlo ze strany poškozeného k odstrčení žalovaného od své osoby, kdy při tomto kopl žalovaný poškozeného jedním kopem nohou do oblasti jeho břicha. Po překonání aktivního odporu žalovaného a přiložení služebních pout eskortovala hlídka PČR žalovaného na Obvodní oddělení PČR , adresa, , kdy při této eskortě, konkrétně při nasedání do služebního motorového vozidla, udeřil žalovaný poškozeného ještě jedním kopem do oblasti břicha, kdy tento úder poškozený částečně vykryl rukou. Zranění poškozeného si vyžádalo bližší vyšetření v , právnická osoba, ., kam byl převezen ZZS Jihočeského kraje. U poškozeného došlo k poranění horního hřbetu pravé ruky, pohmoždění obličeje a hlavy vč. hematomu pravého oka s drobnou povrchovou exkoriací, podvrknutí krční páteře a tržné ráně na pravé horní končetině. Na základě žádosti poškozeného policisty byl tento odškodněn bezpečnostním sborem (Česká republika – Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje) a byla mu poskytnuta ve smyslu ustanovení § 101 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „Zákon o služebním poměru“) náhrada za bolest. Ta byla stanovena v souladu s ustanovením § 101 písm. b) Zákona o služebním poměru na základě vyhlášky č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, v rozsahu 43 bodů, kdy hodnota za jeden bod odpovídá částce 451,07 Kč. Vyplacená částka za bolestné tak činí 19 396 Kč a představuje celkovou výši náhrady vyplacené policistovi nprap. , jméno FO, za předmětné poškození zdraví. Odškodněním poškození zdraví ze dne 2. 1. 2025 policisty nprap. , jméno FO, vznikla organizační složce státu, kterou je Česká republika – Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje škoda na majetku. , podezřelý výraz, příkazem, který ve vztahu k poškození zdraví policisty ze dne 2. 1 .2025 vydal dne 13. 6. 2025 Okresní soud v Táboře pod č.j. 3 T 55/2025-111, a který nabyl právní moci dne 23. 8. 2025, byl žalovaný uznán vinným z , podezřelý výraz, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) , podezřelý výraz, zákoníku. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 24. 9. 2025, která mu byla doručena dne 15. 10. 2025.5. Právně byl skutkový stav hodnocen dle příslušných ustanovení zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“).6. Podle § 2909 občanského zákoníku, je škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, povinen ji nahradit.7. Podle § 2917 občanského zákoníku, kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou má proti ní postih.8. Podle § 100 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru bezpečností sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. Podle § 101 písm. b) téhož zákona příslušník, který utrpěl služební úraz, má nárok na náhradu za bolest.9. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán , podezřelý výraz, čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jelikož úraz způsobený žalovaným utrpěl policista nprap. , jméno FO, při výkonu služby, byl odškodněn bezpečnostním sborem (KŘP JČK) v rozsahu škody na zdraví, která byla poškozenému policistovi žalovaným způsobena. Vyplacena mu byla částka 19 396 Kč. Vyplacením odškodnění vzniklo bezpečnostnímu sboru podle ustanovení § 2917 občanského zákoníku právo na náhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný tedy svým zaviněným jednáním, které bylo shledáno , podezřelý výraz, , způsobil poškozenému příslušníkovi Policie ČR škodu na zdraví, a právě v souvislosti s tímto poškozením zdraví musel žalobce uhradit příslušníkovi bolestné v celkové výši 19 396 Kč. Tím vznikly žalobci náklady vynaložené v důsledku zranění zaviněného protiprávním jednáním žalovaného na odškodnění poskytované příslušníkovi dle zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru. Nárok žalobce je tedy v souladu s výše uvedeným § 2917 občanského zákoníku zcela důvodný. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, a proto je dán zákonný nárok na úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, které žalobkyně požaduje ve správné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady výdajů dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč za každý ze dvou provedených úkonů žalobkyně dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a žaloba). Při stanovení paušální náhrady hotových výdajů účastníka vycházel soud z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 2025, ve věci sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, podle kterého je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny. Podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přísluší paušální náhrada nákladů advokátu za jeden úkon ve výši 450 Kč. Podepsaný soud se ztotožňuje se závěrem, že nelze připustit nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými, a proto nezastoupenému účastníku přiznal srovnatelnou náhradu ve výši 450 Kč za jeden úkon, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.13. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona povinen žalovaný.