4 C 35/2026-46 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného plynoucí mu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 30. 10. 2025. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jej spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 440 Kč do 28 dnů od uzavření smlouvy. Žalobkyně částku ve výši 17 000 Kč žalovanému poskytla, v souladu se smlouvou, na bankovní účet žalovaného v den podpisu smlouvy o úvěru, tj. 30. 10. 2025. Žalovaný však na svůj dluh ke dni podání žaloby, jakož i v průběhu soudního řízení, zaplatil toliko 3x 500 Kč, a to dne 4. 12. 2025, 19. 12. 2025, 20. 1. 2026. Dle žalobkyně žalovaný dluží žalobkyni částku, která je předmětem daného řízení, jež se skládá z nároku na vrácení jistiny ve výši 17 000 Kč, zbytku poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 940 Kč, nároku na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 28. 11. 2025 do zaplacení. Dále dle žalobkyně jí vznikl nárok v důsledku prodlení žalovaného na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 17 000 Kč od 28. 12. 2025 do 10. 2. 2026 v celkové výši 1 275 Kč. Celkem si tedy nárokuje žalobkyně v daném řízení po žalovaném zaplacení částky 27 215 Kč s příslušenstvím, které je přistavováno zákonným úrokem z prodlení z částky 17 000 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % p. a.2. O žalobě bylo ponejprv rozhodnuto vydáním elektronického platebního rozkazu Okresním soudem v Táboře dne 16. 2. 2026, proti němuž se v zákonné lhůtě bránil žalovaný odporem s odůvodněním, že zpochybňuje platné uzavření smlouvy, která byla uzavřená prostředky elektronické komunikace na dálku, nebyly naplněny požadavky daného právního jednání a odkázal na přiléhající judikaturu Nejvyššího soudu. Má za to, že s ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně dokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu vůbec uzavřel a v jakém textovém znění, tedy, že vyslovil souhlas právě s textem smlouvy. Dále argumentoval, že zaručený elektronický podpis musí splňovat požadavky, že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv změnu dat. Má však za to, že tyto náležitosti nebyly žalobkyní dostatečně prokázány, neboť k elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Dále žalovaný namítal, že žalobkyně nedostatečným způsobem posoudila jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr, a i z tohoto důvodu je smlouva neplatná s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalovaný rovněž namítal, že v době uzavření smlouvy se pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů na domácnost ve výši 8,23 % p. a., přičemž roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) použitá v daném případě poskytnutého úvěru činí 354 %, což je téměř 42násobek průměrné sazby dle České národní banky. Taková výše úrokové sazby je dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ve zjevném rozporu s dobrými mravy a způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu.3. Žalovaný jako účastník řízení při ústním jednání procesního soudu dne 21. 4. 2026 vypověděl, že je stále svobodný, bezdětný, nemá žádnou vyživovací povinnost, svou bytovou potřebu uspokojuje v nemovitosti svých rodičů, kdy přispívá na chod domácnosti částkou 3 000 Kč měsíčně a na bydlení 2 000 Kč měsíčně. Aktuálně pobírá příjem ze zaměstnání, které se od doby uzavření smluvního vztahu se žalobkyní rovněž nezměnilo, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, na dobu neurčitou s fixním platem 32 000 Kč plus přivýdělky, takže řádově dosahuje čistého měsíčního příjmu asi 40 000 Kč. Aktuálně splácí tři úvěry, které zatím vyřešil prostřednictvím finančního arbitra, a to částkou po 500 korunách na každý z nich. Zbývá mu z jedné půjčky zaplatit 16 000 Kč, z druhé půjčky 6000 Kč, z třetí půjčky 8000 Kč a dále je aktivních dalších šest finančních produktů, které opět řeší za pomoci finančního arbitra, kde má zaplatit ještě 7 500 Kč. Pak ještě má další úvěry a celkem se řádově jedná o dluhy ve výši 300 000 Kč s tím, že jejich výši rovněž sporuje, a to v podstatě stejnou argumentací, která je používána i v tomto soudním sporu a předpokládá, že část těchto závazků ještě následně splatí a potom, už bude s konečnou platností vyřešena ta částka, kterou má reálně vrátit. Je zdráv, v předchozím období, ve kterém mu právě vznikly dluhy, byl závislý na hracích automatech a gamblerství a podstoupil ambulantní léčbu, která již byla ukončena. Stalo se tak asi před dvěma lety a od té doby už prostředky na hraní nepoužíval a neutrácel, a pokud si vytvářel nové dluhy, bylo to z toho důvodu, že potřeboval zaplatit to, co mu vzniklo v předchozí době a aby mohl vrátit peníze rodině, která ho v té době podržela. K tomu použil zapůjčené prostředky ještě navíc na běžnou spotřebu a na chod domácnosti. Nic z toho už nepoužil na úhradu her jako v minulosti. Stále setrvává na argumentaci, že by byl schopen splácet pouze 500 Kč měsíčně, tak, jak navrhuje ve svém odporu.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřenou mezi účastníky dne 30. 10. 2025 elektronickými prostředky, distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobce má soud prokázáno, že žalovaný k jejímu obsahu připojil tzv. prostý elektronický podpis a pokud žalovaný zpochybňuje uzavření smlouvy z důvodu uvedených výše, tíží ho s ohledem na právní domněnku stanovenou v § 562 odst. 2 o. z., důkazní břemeno, neboť má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici, nebo proti tomu, kdo nabyl jmění či při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Samotné uzavření smlouvy připojením elektronického podpisu je upraveno rovněž nařízením Evropského parlamentu a Rady (EÚ) číslo 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a navazující na zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce. Podle čl. 25 odst. 1 Nařízení platí, že elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Z uvedené argumentace a aplikační praxe tedy vyplývá, že k platnosti, uzavření smlouvy elektronickými prostředky, respektive k autentizaci jednající osoby, lze použít i tzv. prostý elektronický podpis, který není příslušnými právními předpisy nijak upraven, a proto lze dovodit, že se jedná o jakýkoliv soubor elektronických nástrojů, které dostatečně osvědčí, že elektronický podpis k dokumentu připojila právě jednající osoba. V daném případě proběhla identifikace žalovaného jako jednající osoby, a to předložením kopie občanského průkazu současně s fotografií, uvedením mobilního telefonního čísla za účelem následné komunikace ze strany žalobkyně, zejména zasláním kódu k podpisu smlouvy o úvěru. Lze tedy uzavřít, že námitka žalovaného, že smlouva o úvěru, pokud byla uzavřena elektronickým způsobem, distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobce je z tohoto důvodu neplatná, není důvodná. Navíc i pokud by byla argumentace žalovaného správná, tedy, že smlouva je z výše uvedených důvodů neplatná, lze platnost takové smlouvy dovodit i z ustanovení § 2395 a násl zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o. z.), dle kterého se jedná o reálný kontrakt a tedy, pokud žalovaný nezpochybňuje, že mu byly žalobkyní zapůjčeny finanční prostředky způsobem bezhotovostní platby na jeho bankovní účet, došlo k uzavření smlouvy o úvěru minimálně v ústní formě, a to poskytnutím finančních prostředků do dispozice žalovaného. I z tohoto důvodu tedy soud nepovažuje námitku žalovaného na neplatnost smlouvy o úvěru za důvodnou. Navíc žalovaný nepředložil žádné důkazy, které by jeho argumentaci o neplatnosti úvěrové sm