4 C 323/2020-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku a dále smluvní pokutu a příslušenství uvedené v bodě II. výroku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný obdržel úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se současně zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 795 Kč s tím, že celková dlužná částka byla splatná dne [datum]. Žalovaný závazek ze smlouvy neplnil řádně a právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil žádnou částku. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činí celková pohledávka částku 15 366 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 795 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 001 Kč a nákladů na inkasní vymáhání ve výši 9 570 Kč. Žalobkyně v řízení neuplatňuje náklady na inkasní vymáhání a zákonný úrok pak uplatňuje v kapitalizované výši 608,05 Kč za období od [datum] do [datum] a dále v zákonné výši. K administrativnímu poplatku žalobkyně uvedla, že tyto byly sjednány v čl. 5 smlouvy jako paušální k úhradě nákladů za odeslání upomínek, a to za odeslání 1. upomínky 850 Kč, za odeslání 2. upomínky 250 Kč, za odeslání 3. upomínky 250 Kč a za odeslání 4. upomínky 250 Kč, tj. celkem ve výši 1 600 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně administrativního poplatku za vymáhání ve výši 2 001 Kč, jelikož nedisponuje důkazy o písemném upomínání žalovaného. 3. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. Fikce souhlasu je s odkazem na ustanovení § 104 odst. 4 o.s.ř. dána i u žalovaného. 4. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 00 Kč. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že byl úvěr v plné výši vyčerpán stejného dne. Ve smlouvě byla v čl. 2 sjednána doba splatnosti do [datum] a v bodu 2.2 pak výše poplatků. V čl. 5 smlouvy pak byla sjednána výše nákladů spojených s vymáháním pohledávky, které však nejsou předmětem žaloby. Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávky prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni i sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 795 Kč. 9. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby, soud řízení v souladu s ust. § 96 o.s.ř. řízení částečně zastavil ve výši 2 001 Kč. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1, 2 o.s.ř. a podle § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně vzala žalobu zpět a procesní zavinění lze spatřovat na straně žalobkyně. Úspěch ve věci na straně žalobkyně tak činí 60 % (3 000 Kč) a neúspěch činí 40 % (2 001 Kč). Žalobkyně má proto právo na 20 % nákladů řízení (60 % - 40 %). Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměnou advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu á 200 Kč a předžalobní výzvu á 100 Kč) dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Celková výše nákladů řízení činí 1 368 Kč, z čehož 20 % činí 273,60 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 273,60 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně.