4 C 366/2021-15 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný požádal žalobce dne [datum] o poskytnutí právní služby spočívající ve vymáhání dlužné částky vůči panu [jméno] [příjmení] z titulu náhrady škody ve výši 70 825 Kč s příslušenstvím. Žalobce zastoupil žalovaného v nalézacím řízení, ve kterém provedl pro žalovaného 3 úkony právní služby, přičemž celkem by měl žalovaný uhradit 18 225 Kč, a dále v exekučním řízení, ve kterém provedl 2 úkony právní služby, přičemž náklady byly vyúčtovány ve výši 5 493,40 Kč Náklady byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 18 225 Kč, se splatností [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 5 493,40 Kč, se splatností [datum]. Žalovaný však faktury neuhradil a na jakékoliv výzvy nereagoval. 2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum], aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o právním zastupování, přičemž žalovaný za tímto účelem podepsal dne [datum] žalobci plnou moc. Právní zastupování se týkalo vymáhání dlužné částky po [jméno] [příjmení]. [anonymizováno 5 slov] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byly žalobci přiznány náklady právního zastoupení ve výši 18 225 Kč. [anonymizována dvě slova] rozkaz nabyl právní moci dnem [datum]. Na tuto částku vystavil žalobce žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] dlužnou částku neuhradil, byl podán návrh na nařízení exekuce, přičemž náklady exekuce byly soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 20. 7. 2015, pod č. j. [číslo jednací], vyčísleny částkou 5 493,40 Kč. Na tuto částku pak žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Žalovaný však vyúčtované náklady právního zastoupení neuhradil a nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne [datum]. 5. Dle ustanovení § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 6. Dle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna advokáta za poskytováních právních služeb se řídí jeho smlouvou s klientem; není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. 7. V daném případě dospěl soud k závěru, že je možné žalobě vyhovět. Žalobce tvrdil a prokázal, že se žalovaným uzavřel smlouvu o právním zastupování, přičemž nebyla sjednána smluvní odměna. Žalobce pro žalovaného v nalézacím řízení učinil 3 úkony právní služby (převzetí a seznámení se spisem, sepis kvalifikované předžalobní výzvy a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), přičemž výše úkonu se odvíjí od výše žalované částky. V nalézacím řízení byla vymáhána dlužná částka ve výši 70 825 Kč a sazba mimosmluvní odměny se tak řídí ustanovením § 7 bod 5 a.t., jeden úkon právní služby tak byl ve výši 3 940 Kč. Soud proto shledal, že náklady vyčíslené v elektronickém platebním rozkazu (včetně náhrady hotových výdajů a DPH) a následně ve faktuře [číslo] jsou v souladu s advokátním tarifem a žalobce tak má na náklady ve výši 18 225 Kč nárok. Následně byl podán návrh na nařízení exekuce a žalobce v tomto řízení učinil pro žalovaného 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis návrhu), přičemž náklady byly vyčísleny exekutorkou v příkazu k úhradě nákladů exekuce částkou 5 493,40 Kč. I zde se výše úkonu právní služby odvíjí od vymáhané částky, a tedy jeden úkon právní služby činí dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. e) AT částku 1 970 Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů a DPH činí náklady exekuce 5 493,40 Kč. I zde soud shledal, že vyúčtované náklady v příkazu k úhradě nákladů exekuce a ve faktuře [číslo] jsou v souladu s advokátním tarifem. Žalobce svůj nárok předloženými listinami prokázal a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktur a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku ve výši 949 Kč dle § 13 AT, odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 2 060 Kč dle § 7 bod 5 a.t. a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT Náklady řízení tak celkem představují částku 8 029 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.