4 C 40/2021-15 — Okresní soud v Tachově

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy byl žalované zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva o účtu“). Žalovaná však neplnila podmínky smlouvy a na poplatcích dluží žalobkyni částku 2 940,17 Kč, a to za upomínky a měsíční poplatky. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu (dále jen„ smlouva o debetu“), a to až do výše 10 000 Kč. Žalovaná byla povinná hradit úrok z čerpané a dosud nesplacené částky povoleného debetu, přičemž výše úrokové sazby činila 21,90 %. Z důvodu neplnění splátkové povinnost žalované se běžný účet dostal do nepovoleného záporného zůstatku, a proto bylo dne [datum] zasláno žalované prohlášení o okamžité splatnosti a byla vyzvána k uhrazení dluhu. Žalovaná tak dluží částku 11 245,06 Kč, která se skládá z nesplaceného debetu ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 1 245,06 Kč. 2. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] na adresu jejího současného pobytu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Z předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu, na základě které byl žalované zřízen účet č. [bankovní účet]. V čl. I. odst. 5 smlouvy o účtu byla sjednána povinnost žalované hradit za poskytnuté služby poplatky dle ceníku žalobkyně. V čl. II. odst. 4 smlouvy o účtu byla sjednána povinnost žalované udržovat na účtu kladný zůstatek. V přehledu složek pohledávky po splatnosti k osobnímu účtu je zachycen přehled dlužných poplatků za vedení účtu, a to ve výši 125,17 Kč za listopad 2019, ve výši 315 Kč za prosinec 2019, a za měsíce leden až červen 2020 každý ve výši 250 Kč, a dlužná částka za odeslané upomínky v prosinci 2019 a lednu 2020 ve výši 500 Kč za každou upomínku dle smluvního ujednání. Celkem ve výši 2 940,17 Kč. Ze smlouvy o debetu na běžném účtu ze dne [datum], reg. [číslo] bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpání na běžném účtu, a to do výše 10 000 Kč, zároveň byla sjednána úroková sazba ve výši 21,90 % p.a. Shodně se smlouvou o účtu byla sjednána výše poplatků za vedení účtu a zasílání upomínek. V čl. IV. odst. 1 byla sjednána možnost čerpat povolený debet průběžně, nesměl však přesáhnout výši povoleného debetu. V čl. VII. odst. 1 byla sjednána možnost čerpat debet nepřetržitě po dobu nejdéle jednoho roku. Je-li povolený debet zcela splacen v uvedené lhůtě, tedy alespoň jeden den v roce vykazuje účet nulový nebo plusový zůstatek, může být povolený debet čerpán opětovně dle sjednaných podmínek. Žalovaná však své povinnosti nesplnila a účet se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Žalobkyně dle čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy o debetu využila svého oprávnění a dosud nesplacené částky úvěru prohlásila ke dni [datum] za splatné. Zároveň žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu, včetně poplatků za vedení účtu a upomínek. Smluvní úrok byl za období od [datum] do [datum] vyčíslen na částku 1 245,06 Kč, což vyplývá z detailu složky pohledávky po splatnosti. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývající ze smlouvy o účtu soud posoudil dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2664 o.z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. Dle § 2668 o.z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Druhý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou vyplývající ze smlouvy o debetu soud posoudil jako uzavřenou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrované povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. 6. S ohledem na výše uvedené má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o účtu, na kterém byl ke dni prohlášení o okamžité splatnosti evidován dluh ve výši 2 940,17 Kč za poplatky za vedení účtu a upomínky, a smlouvu o debetu, na které byl ke dni prohlášení o okamžité splatnosti evidován dluh ve výši 11 245,06 Kč za poskytnutý úvěr a smluvní úroky. Žalovaná však dlužnou částku ani zčásti neuhradila, na zaslanou výzvu nereagovala. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení od třetího dne následujícího po zesplatnění celé pohledávky a ve výši dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí věci a žaloba) po 1 620 Kč dle § 7 bod 5 AT ve spojení s § 11 odst. 1 AT a 2 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 5 446,40 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně.