10 C 107/2022-17 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 026 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 15 526 Kč, a to formou 45 pravidelných týdenních splátek, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 9 026 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 5 780,16 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 245,84 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 857,86 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 705,97 Kč, úroků ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 780,16 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 780,16 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu pro doručování dne [datum], žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 6 526 Kč, konkrétně ve výši 1 500 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 938 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 088 Kč, celkem částkou 15 526 Kč, v 45 pravidelných týdenních splátkách po 346 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, do data postoupení nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. 4. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 15 526 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobce, dostal se tak do prodlení a žalobci dluží 9 026 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobce má nárok na úhradu této částky, soud jeho návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky mu přiznal. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 026 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.