10 C 220/2022-17 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 38 668,62 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 33 650 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 9 400 Kč, a to 13 01. 2019 ve výši 1 500 Kč, [datum] ve výši 1 500 Kč, [datum] ve výši 600 Kč, [datum] ve výši 1 000 Kč, [datum] ve výši 400 Kč, [datum] ve výši 600 Kč, [datum] ve výši 700 Kč, [datum] ve výši 700 Kč, [datum] ve výši 700 Kč, [datum] ve výši 1000 Kč a [datum] ve výši 700 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 4 374,59 Kč na jistinu 18 000 Kč, která tím byla snížena na 13 625,41 Kč. Další uhrazené platby ve výši 5 025,41 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 15 650 Kč, které tak byly sníženy na 10 624,59 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována a po žalovaném uplatňována v částce 9 818,62 Kč ke dni [datum], a sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 38 668,62 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 13 625,41 Kč, dlužného poplatku ve výši 10 624,59 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 818,62 Kč, sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 625,41 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 625,41 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 15 650 Kč, konkrétně ve výši 7 124 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 3 220 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 306 Kč, celkem částkou 33 650 Kč, v 59 pravidelných týdenních splátkách po 561 Kč a jedné splátce ve výši 551 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, do data postoupení bylo na dluh uhrazeno 9 400 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. 4. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 33 650 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostal se tak do prodlení a žalobkyni dluží 33 650 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Protože zjevně nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je ve smyslu výše uvedených ustanovení povinen žalobkyni uhradit i běžné úroky, sjednané ve smlouvě či dispozicích ke smlouvě, smluvní pokuty a smluvní poplatky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má pak žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 725 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 547 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 668,62 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.