4 C 316/2022-21 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 556,88 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla dodávána žalovanému energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ], [obec] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb za fakturační období od [datum] do [datum] ve výši 2 556,88 Kč, na základě faktury [číslo] přičemž dluh se stal splatný [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou smluvních závazků a [právnická osoba] byl nucen ukončit smluvní vztah. Dne [datum] byla uzavřena smlouva mezi žalobcem a [právnická osoba] o postoupení pohledávek, které přešly na žalobce dnem [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázal, že by částka za odběr elektřiny byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] vztahující se k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného], soud zjistil, že [právnická osoba] se zavázal dodávat do uvedeného odběrného místa žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal k úhradám za dodané médium. Výše záloh do prvního vyúčtování byla sjednána ve výši 1 000 Kč měsíčně. Z faktury [číslo] – konečné vyúčtování, splatné dne [datum], je patrné, že [právnická osoba] vyúčtoval žalovanému částku 5 636,88 Kč za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum], od které byly odečteny uhrazené zálohy ve výši 3 080 Kč. K úhradě tak zbývá 2 556,88 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny a dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek soud zjistil, že [právnická osoba] jako postupitel postoupil pohledávku, která je předmětem této žaloby, žalobci. Kupní cena za postoupení pohledávek byla zaplacena dne [datum]. Dopisy ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, naposledy pak předžalobní výzvou ze dne [datum], zároveň mu bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. 6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. V řízení žalobce smlouvou o postoupení pohledávky prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 9. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen o.z.) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobci jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii při současné povinnosti žalovaného hradit jejich cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Soud dospěl k závěru, že žalobce má právo na zaplacení neuhrazené faktury za dodanou elektřinu, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci požadovanou částku včetně úroků z prodlení stanovených dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení fakturačního období, výše dlužné částky a smlouvy o postoupení pohledávek. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že veškeré listiny přiložené k žalobě získal žalobce již od postupitele.