4 C 58/2022-21 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 19 850 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] poskytla jí úvěr ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala uhradit částku 12 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Jednorázový administrativní poplatek, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy a žalované proto zbývalo uhradit částku 27 900 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992,86 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na den [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci. Správnost údajů stvrdila vlastnoručním podpisem a na základě této žádosti byla posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná nesplácela sjednanou částku řádně a včas a uhradila pouze 15 550 Kč, kdy na poskytnutou jistinu byla alokována částka 2 650 Kč a na smluvně sjednané příslušenství částka 12 900 Kč. Žalovaná je tak v prodlení s úhradou částky 12 350 Kč. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele převedena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a.s, [IČO] a na žalobce byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobce se domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12 350 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 202,70 Kč za období od [datum] do [datum], účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč (za odeslaný obyčejný dopis ve výši 39 Kč a osobní návštěvu ve výši 217 Kč) a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč Smluvní pokuta byla vyčíslena za období od [datum] do [datum]. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná na výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. 3. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Finanční částka byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částku 12 900 Kč a byly tvořeny poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč a úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které je úvěr poskytnut. Úvěr byl splatný ve 14 splátkách ve výši 1 950 Kč, se splatností vždy 29. den v měsíci. RPSN činilo 212,32 %. Dle čl. V. bodu 4 smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Úvěruschopnost žalované byla posouzena dle žádosti žalované o poskytnutí úvěru. Dle dokladu o koupi závodu ze dne [datum], sepsaného formou notářského zápisu č. NZ [číslo], N 842/2018 byla část závodu původního věřitele [právnická osoba], [IČO] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Kupní cena za postoupené pohledávky byla dle potvrzení zaplacena dne [datum]. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Povinnost tvrzení stanovená ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená ustanovením § 120 odst. 1 o.s.ř. ohledně zaplacení dluhu leží na žalované, kdy však žádná z těchto povinností nebyla splněna, neboť žalovaná si svou poštu nepřebírá, ačkoliv je hlášena k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví. 4. [právnická osoba] uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy s pohledávkou přechází její příslušenství a práva s ní spojená z postupitele ([právnická osoba]) na postupníka (zde žalobce). 5. Vzniklé právní vztahy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou posoudil soud jako vztahy vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, vrácena měla být kromě jistiny částka 12 900 Kč, roční úroková sazba činila 24 %. Výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 212,32 % Smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smluvní pokuta byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, za který se zavázala žalovaná uhradit celkem 12 900 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků, poplatku za uzavření smlouvy, poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní výběr splátek. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Ačkoliv výše sjednaných úroků není v daném případě nepřiměřená, v souhrnu se sjednanými poplatky činí náklady za úvěr 86 % poskytnutého úvěru. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. 8. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal, povinen vydat (§ [číslo] o. z). 9. Soud zjistil, že z úvěru ve výši 15 000 Kč uhradila žalovaná dle tvrzení žalobce celkem 15 550 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započíst plnění v celkové výši 15 550 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z částky 15 000 Kč nezbývá k úhradě ničeho. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, kdy žalovaná, která měla ve věci úspěch, žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly.