10 C 116/2023-46 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 176 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně plnila za žalovaného náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 25 176 Kč, neboť žalovaný dne , datum, řídil osobní motorové vozidlo zn. Volkswagen Polo, registrační značka , SPZ, v obci , adresa, na ulici , právnická osoba, . , Anonymizováno, ve směru jízdy do , adresa, , nedodržel bezpečnou vzdálenost a přední částí vozidla se střetl se zadní částí vozidla zn. Škoda Fabia, registrační značka , SPZ, , přičemž jeho řidička , jméno FO, utrpěla lehké zranění. Žalovaný tak porušil ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu tím, že řídil bez řidičského oprávnění a rozhodnutím , právnická osoba, , Anonymizováno, , odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne , datum, , Anonymizováno, byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst 1 písm.k a § 125c odst. 1 písm.e bod 1 zákona o silničním provozu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Vzhledem k tomu, že vozidlo VW Polo bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě č. , hodnota, , uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rámci pojistné události č. , hodnota, dne , datum, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, pojišťovně částku ve výši 25 176 Kč za náklady léčení za poškozenou , jméno FO, .Ve věci byl podepsaným soudem žalovaný usnesením, doručeným mu dne , datum, do vlastních rukou, vyzván ve smyslu ust. § 114b a § 115a občanského soudního řádu, aby podal ve smyslu § 153 odst. 1 občanského soudního řádu vyjádření ve věci samé k žalobě s poučením o možnosti vydat rozsudek pro uznání v případě, že vyjádření podáno nebude. Žalovaný do data vydání rozhodnutí na výzvu nereagoval.Dle ust. § 114b odst. 1 občanského soudního řádu vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu může předseda senátu s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2) a věcí uvedených v ustanovení v § 118b a 120 odst. 2, místo výzvy dle § 114 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu, nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se písemně vyjádřil a v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a aby k vyjádření připojil listinné důkazy jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Podáním vyjádření určil lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.Dle ust. § 115a občanského soudního řádu k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ust. § 153 odst. 3 věta prvá občanského soudního řádu, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem dle tohoto uznání. Dle odst. 4 téhož ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Dle § 114b odst. 5 občanského soudního řádu, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě včas soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153 odst. 3) musí být poučen.Jak plyne z výše uvedeného, žalovaný neuvedl tvrzení, ani nepředložil důkazy, vyvracející nárok žalobce, má se u něj proto za to, že nárok uznal. O nároku žalobce proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci výše uvedenou částku včetně úroku z prodlení, když žalobce svá tvrzení prokázal i odpovídajícími listinami. Pokud žalobce požadoval právo na úrok z prodlení, shledal jeho nárok soud odpovídajícím ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády úrok z prodlení upravujícího ve znění platném v době vstupu žalovaného do prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 116,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 259 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 176 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč.