10 C 211/2022-26 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 188 474,48 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 142 155 Kč, a to formou 24 pravidelných týdenních splátek, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku ve výši 3 096 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 0,00 Kč na jistinu 85 000 Kč, která tím byla snížena na 85 000 Kč. Další uhrazené platby ve výši 3 096 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 57 155 Kč, které tak byly sníženy na 54 059 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována a po žalovaném uplatňována v částce 47 215,48 Kč ke dni [datum], a sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 188 474,48 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 85 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 54 059 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 47 215,48 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč, úroků ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 85 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 85 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je rumunským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval dle smlouvy mezi Českou republikou a Rumunskem o právní pomoci v občanských věcech, publikovaná sdělením č. 1/1996 Sb. Dle článku 50 smlouvy 1. Základní podmínky Smlouvy se řídí právním řádem, na němž se účastníci dohodli. Nedošlo-li ke zvolení práva, řídí se závazkový vztah právním řádem místa, kde byla Smlouva uzavřena. 2. Podmínky uzavření Smlouvy se řídí právním řádem uvedeným v odstavci 1. 3. Pravomoc náleží justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území má bydliště, pobyt nebo majetek odpůrce. Příslušný je rovněž justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má bydliště nebo pobyt navrhovatel, pokud se na tomto území nachází předmět sporu nebo majetek odpůrce. 3. Z uvedené úpravy plyne, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah a mají zde své sídlo či místo obvyklého pobytu. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 85 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 57 155 Kč, konkrétně ve výši 28 669 Kč za administrativní činnosti, úrokem ve výši 12 946 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 444 Kč a doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč, celkem částkou 57 155 Kč, v 24 pravidelných týdenních splátkách po 5 924 Kč a jedné splátce ve výši 5 903 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, do data postoupení nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. 6. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 142 155 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostal se tak do prodlení a žalobkyni dluží 188 474,48 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Protože zjevně nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, je ve smyslu výše uvedených ustanovení povinen žalobkyni uhradit i běžné úroky, sjednané ve smlouvě či dispozicích ke smlouvě, smluvní pokuty a smluvní poplatky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má pak žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 064,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 540 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 188 474,48 Kč sestávající z částky 8 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 880 Kč ve výši 5 644,80 Kč.