10 C 259/2023-29 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 191 870 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem Olbrachtova 2006 zavázal poskytnout žalované 75 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 160 365 Kč, a to formou 30 pravidelných měsíčních splátek po 5 346 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Dále uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem Olbrachtova 2006 zavázal poskytnout žalované 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 39 496 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 1 646 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 214 028,87 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 75 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 84 365 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11 630,13 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 12 375 Kč, úroků ve výši 25,26% ročně z dlužné jistiny ve výši 75 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 75 000 Kč od [datum] do zaplacení. Hodnota pohledávky ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 48 296,42 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 17 018,98 Kč, dlužného poplatku ve výši 15 486 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 525,83 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 808,13 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 018,98 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 018,98 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Tuto otázku posuzoval dle platné smlouvy mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne [datum], publikované pod č. 3/1978 Sb. 3. Dle čl. 44 citované smlouvy závazky z protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, se spravují právním řádem smluvní strany, kde se takový čin nebo událost staly. Příslušný je soud této smluvní strany. Poškozený může podat žalobu také u soudu smluvní strany, na jejímž území má bydliště žalovaný nebo u soudu smluvní strany, na jejímž území je majetek žalovaného. 4. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle čl. 44 smlouvy učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu. 5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 75 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 85 365 Kč, konkrétně úrokem ve výši 47 335 Kč a za zpracování 47 335 Kč, celkem částkou 160 365 Kč, v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 5 346 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobkyně. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 19 496 Kč, konkrétně úrokem ve výši 6 592 Kč a za zpracování 7 626 Kč, celkem částkou 39 496 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 646 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobkyně. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednání. Obě pohledávky byly postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalované s datem [datum]. 7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 8. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 75 000 Kč a ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 84 365 Kč a 19 496 Kč. Žalovaná zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatila, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostala se tak do prodlení a žalobci dluží 191 870 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jeho návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 635,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 675 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 191 870 Kč sestávající z částky 8 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 240 Kč ve výši 5 720,40 Kč.