10 C 34/2023-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 101 959,42 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná a předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zavázal poskytnout žalovanému 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 65 401č, a to formou 18 pravidelných týdenních měsíčních po 3 634 Kč, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Dále uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], zavázal poskytnout žalovanému 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 54 001 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 439 Kč, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 71 094,95 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 28 127,07 Kč, dlužného poplatku ve výši 21 631,35 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 561,64 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 773,94 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 127,07 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 28 127,07 Kč od [datum] do zaplacení. Hodnota pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] činila ke dni postoupení 70 002,21 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 31 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 21 201 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11 412,31 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 225,83 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je rumunským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout, a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval dle smlouvy mezi Českou republikou a Rumunskem o právní pomoci v občanských věcech, publikovaná sdělením č. 1/1996 Sb. Dle článku 50 smlouvy 1. Základní podmínky Smlouvy se řídí právním řádem, na němž se účastníci dohodli. Nedošlo-li ke zvolení práva, řídí se závazkový vztah právním řádem místa, kde byla Smlouva uzavřena. 2. Podmínky uzavření Smlouvy se řídí právním řádem uvedeným v odstavci 1. 3. Pravomoc náleží justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území má bydliště, pobyt nebo majetek odpůrce. Příslušný je rovněž justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má bydliště nebo pobyt navrhovatel, pokud se na tomto území nachází předmět sporu nebo majetek odpůrce. 3. Z uvedené úpravy plyne, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci na území České republiky uzavřeli smluvní vztah a mají zde své sídlo či místo obvyklého pobytu. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 35 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 30 401 Kč, konkrétně ve výši 8 577 Kč za zpracování, doručení a administrativní činnost, úrokem ve výši 8 577 Kč a za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, celkem částkou 65 401 Kč, v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 634 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 31 000 Kč a závazek žalované zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 23 001 Kč, konkrétně ve výši 11 908 Kč za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, úrokem ve výši 5 545 Kč, a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3 748 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 901 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Obě pohledávky byly postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. 6. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § [číslo] mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 7. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě nichž žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a 31 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky ve výši celkem 30 401 Kč a 23 001 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatky nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobce, dostal se tak do prodlení a žalobci dluží 101 959,42 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 971,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 079 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 101 959,42 Kč sestávající z částky 5 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 440 Kč ve výši 3 452,40 Kč.