10 C 53/2023-21 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] se žalovaným dne [datum] prostřednictvím dálkové komunikace uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila zápůjčku ve výši 36 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku ve výši 81 991 Kč a to v 29 měsíčních splátkách po 2 7346 Kč a 30. splátce ve výši 2 705 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den [datum]. Žalovaný dlužné splátky nehradil řádně a včas. Z důvodu nehrazení byla dne [datum] pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně uplatňuje pouze nárok na vrácení nesplacené části jistiny ve výši 36 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 36 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 36 000 Kč a závazek žalovaného zápůjčku splatit s poplatkem ve výši 45 991 Kč, představující celkové náklady půjčky, celkem částkou 81 991 Kč, v 29 pravidelných měsíčních splátkách po 2 734 Kč a 1 měsíční závěrečné splátce ve výši 2 705 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, do data postoupení nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému s datem [datum]. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Dle ust. § 510 odst. 1 téhož zákona příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím. Dle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. Dle ust. § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dle § 1802 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl finanční prostředky ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek, celkem 81 991 Kč. Žalovaný zapůjčené prostředky ani poplatek nezaplatil, a to ani na základě upomínky žalobkyně, dostal se tak do prodlení a žalobkyni dluží 36 000 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně kromě jistiny rovněž právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 618 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 440 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.