19 C 134/2022-202 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2022 domáhala vyklizení ve výroku tohoto rozsudku uvedených nemovitostí s odůvodněním, že je jejich vlastníkem a žalovaní nemají žádný právní titul k jejich užívání. Žalovaní ve svém podání ze dne 16. 5. 2022 uvedli, že nárok žalobkyně neuznávají. V podání ze dne 13. 6. 2022 žalovaní uvedli, že nárok žalobkyně neuznávají, neboť dům je žalované a oba s žalovaným v něm bydlí. V předmětné věci soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kdy tento byl usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Právní zástupce žalované dne 4. 7. 2023 navrhl přerušení řízení, neboť je u žalované navrženo omezení svéprávnosti a právní zástupce si není jist, zda je mu udělená plná moc dne 31. 3. 2023 platná a zda je žalovaná schopna chápat obsah soudního jednání a účastnit se ho. Předmětný návrh soud zamítl dne 4. 7. 2023 usnesením č. j. [číslo jednací] s odůvodněním spočívajícím zejména ve skutečnosti, že omezení svéprávnosti žalované není navrhováno v rozsahu jednání před soudem, činění úkonů a podávání návrhů vůči soudu, dále s odkazem na skutečnost, že žalovaná dosud není omezena ve svéprávnosti a po právní stránce je tak plně svéprávná a s odkazem na skutečnost, že žalovaná je v předmětném řízení právně zastoupena advokátem. Soud v dané věci při ústním jednání konaném dne [datum] jednal v nepřítomnosti žalovaných, kteří však byli při jednáni zastoupeni advokátem. Předmět řízení vymezila žalobkyně v žalobě tak, že se domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaných nemovitostí – pozemků s rodinným domem a zahradou. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Z provedeného dokazování je patrné, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem ([list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec]) soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobkyně, jenž je nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 8. 11. 2017 (V [číslo]). Z části výpisu z katastru nemovitostí předmětných nemovitostí soud zjistil, že v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná věcná břemena, ze kterých by byli žalovaní oprávněni. Z rozhodnutí Okresního soudu v Tachově č. j. [číslo jednací] ve znění rozhodnutí č. j. [číslo jednací], ve znění rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že žaloba žalované o určení jejího vlastnictví či práva břemene dožití k předmětným nemovitostem byla zamítnuta. Tento rozsudek nabyl právní moci, neboť byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Z toho má soud za jednoznačně prokázáno, že žalovaná není vlastníkem předmětných nemovitostí a nemá užívací právo předmětných nemovitostí z titulu břemene práva dožití. Z rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] je patrné, že žalovaní jakožto bývalí nájemci bez právního důvodu setrvali v předmětných nemovitostech, přestože věděli, že měli k užívání předmětných nemovitostí sjednaný nájem nájemní smlouvou pouze do 30. 6. 2018, čímž se dopustili trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 odst. 1 trestního zákoníku. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 17. 2. 2018 je patrné, že žalobkyně uzavřela s [jméno] [příjmení] jakožto nájemcem a [jméno] [příjmení] a žalovaným a žalovanou jakožto vedlejšími nájemci nájemní smlouvu k užívání předmětných nemovitostí, a to na dobu určitou do 30. 6. 2018. Z nájemní smlouvy a rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že jediný soudu tvrzení titul užívání předmětných nemovitostí – nájemní vztah dle příslušné nájemní smlouvy již skončil. Dle dopisu - vyrozumění žalovaných ze dne 27. 8. 2019 převzali žalovaní od [jméno] a [jméno] [příjmení] bytovou jednotku v přízemí (předmětného rodinného domu) dne 1. 2. 2019 a od té doby užívají celý rodinný dům. Soud dále vycházel ze spisu Okresního soudu v Tachově sp. zn. [spisová značka]. Zde z předložených důkazů stranami soud zjistil, že dle darovací smlouvy ze dne 12. 07. 1999, jež byla v témže roce zavkladována do katastru nemovitostí, byla předmětná nemovitost převedena – darována [celé jméno žalované] své dceři, respektive manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná [celé jméno žalované] tak pozbyla vlastnické právo k předmětné nemovitosti v průběhu roku 1999. Z listin zveřejněných v insolvenčním rejstříku, konkrétně pak insolvenčního řízení dlužníků – [jméno] [příjmení] – insolvenční řízení vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a [jméno] [příjmení] - insolvenční řízení vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že na majetek obou dlužníků byl prohlášen konkurz. Předmětné nemovitosti byly zpeněženy v rámci těchto insolvenčních řízení, kdy kupní smlouvou uzavřenou insolvenčním správcem jménem dlužníků [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto prodávajících a na straně kupující žalobkyní, došlo k převodu předmětných nemovitostí. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena dne 06. 11. 2017 a je zveřejněna v insolvenčním rejstříku pod č. d. [insolvenční spisová značka] a [insolvenční spisová značka]. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem ([list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec]) soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobkyně, jenž je nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 06. 11. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 08. 11. 2017 (V [číslo]). Z části výpisu z katastru nemovitostí předmětných nemovitostí soud zjistil, že v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná věcná břemena, ze kterých by byli žalovaní oprávněni. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 občanský zákoník (dále jen„ OZ“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2202 odst. 1 OZ pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Dle ust. § 2204 OZ neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou. Dle ust. § 2225 OZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Dle ust. § 2285 OZ pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 17. 2. 2018 přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalovaným, a to na dobu určitou do 30. 6. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaní nesplnili řádně své povinnosti a předmětné nemovitosti po skončení doby nájmu nepředali zpět žalobkyni jakožto vlastníku, domáhá se žalobkyně předmětného vyklizení nemovitostí důvodně. Žalovaní předmětné nemovitosti bez právního důvodu užívají dosud. Vlastník nemovitostí má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. V dané věci nejsou vlastníky nemovitosti ani jeden z žalovaných nýbrž žalobkyně. Žalovaným nesvědčí ani jiné užívací právo, například věcné břemeno dožití, jak žalovaná již dříve v jiných řízeních uváděla. Předmětné nemovitosti žalovaná darovala své dceři – [jméno] [příjmení] a jejímu manželu, kdy tito pozbyli jejich vlastnictví v rámci insolvenčního řízení, kdy byly předmětné nemovitosti prodány žalobkyni. Z databáze insolvenčního rejstříku, konkrétně pak insolvenčního řízení dlužníků – [jméno] [příjmení] – insolvenční řízení vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a [jméno] [příjmení] - insolvenční řízení vedeno Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že na majetek obou dlužníků byl prohlášen konkurz. Předmětné nemovitosti byly zpeněženy v rámci těchto insolvenčních řízení, kdy kupní smlouvou uzavřenou insolvenčním správcem jménem dlužníků [jméno] a [jméno] [příjmení] jakožto prodávajících a na straně kupující žalobkyní, došlo k převodu předmětných nemovi