3 C 263/2023-57 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti za poplatek ve výši 23 194 Kč. Na závazek ze smlouvy uhradil žalovaný částku 16 099 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn. Dále dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba], IČ 25 62 13 51 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek v částce 8 005 Kč. Na závazek ze smlouvy uhradil žalovaný částku 11 701 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci s účinností ke dni [datum] O tomto byl žalovaný uvědoměn. Žalovaný byl vyzýván o úhradu dlužných částek, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se žalovaný nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 1879 OZ – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě /postupníkovi/. 4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž daný věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč za poplatek v částce 8 005 Kč, to vše splatné ve splátkovém režimu po 401 Kč s tím, že poslední splátka činila částku 361 Kč. Dle vyjádření žalobce na závazek ze smlouvy uhradil žalovaný částku 11 701 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba], [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek v částce 23 194 Kč, to vše splatné ve splátkovém režimu po 2 400 Kč s tím, že poslední splátka činila 2 394 Kč. Dle vyjádření žalobce na závazek z této smlouvy uhradil žalovaný částku 16 099 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením ze dne [datum] původního věřitele. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu dlužných částek, avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze do částky 3 901 Kč byla pohledávka původního věřitele za žalovaným platně smluvně postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 a vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. Splatnost dané částky s příslušenstvím byla vymezena žalovanému ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.. 7. Co do zbytku, a to tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smluv o úvěrech a ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistin úvěrů s tím, že daná ustanovení jsou v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 o.z. tzn. dobrými mravy, kdy dané smlouvy jsou z uvedeného důvodu ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatné. Proto žalobci původně příslušelo z těchto smluv bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. následně postoupené žalobci. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalovaný úhradu nákladů řízení nepožadoval.