4 C 301/2023-46 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 38 324,76 Kč s příslušenstvím uvedeným v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. SU4003747558, jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – černé elektro. Žalobce byl v této souvislosti zastoupen prodejcem, [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. Úvěr ve výši 39 019 Kč byl žalované poskytnut dne [datum], přičemž celková částka k úhradě činila 42 780 Kč. Úvěr měl být uhrazen ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 3 565 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne [datum]. Úrok z úvěru činil 30,95 % při RPSN 35,70 %. Žalovaná však neuhradila 3. splátku splatnou dne [datum]. Dlužná částka ke dni [datum] činila 35 599,21 Kč a skládala z nesplacených splátek před zesplatněním ve výši 17 072,26 Kč, z části jistiny po zesplatnění ve výši 16 521,95 Kč, poplatku za 3 upomínky ve výši 450 Kč dle sazebníku žalobce, účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle sazebníku žalobce, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 360 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 995 Kč. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. Žalobce tak požaduje po žalované uhrazení dlužné částky ve výši 34 244,21 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 572,43 Kč, smluvní pokutu ve výši 995 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 33 594,21 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 4 989,63 Kč. 2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. 3. K jednání dne [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. 4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. SU4003747558, a to na koupi zboží černé elektro. Pořizovací cena zboží činila 40 019 Kč, výše přímé platby činila 4 000 Kč a výše úvěru činila 36 019 Kč. Výše měsíční splátky byla sjednána na částku 3 565 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena do [datum]. Celková částka byla vyčíslena na 42 780 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 30,95 % s RPSN 35,70 %. Ve smlouvě byly pro případ jednotlivých prodlení s úhradou měsíčních splátek sjednány smluvní pokuty. Žalobcem byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 16 521,95 Kč vyčíslena za období od [datum] do dne podání žaloby částkou 4 989,63 Kč a je požadována pouze ve výši 3 085,55 Kč. Ze sazebníku žalobce vyplývá poplatek za odeslání oznámení o zesplatnění úvěru ve výši 200 Kč a za každou odeslanou upomínku ve výši 150 Kč, přičemž žalobce požaduje úhradu za 3 odeslané upomínky. Dopisem ze dne [datum] žalobce zesplatnil pohledávky z úvěrové smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce ze dne [datum]. Dle smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne [datum] byla společnost [právnická osoba] oprávněna zprostředkovávat poskytnutí spotřebitelských úvěrů pro žalobce. 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobci jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky a žalované jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná tuto povinnost nesplnila, čímž se dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti pohledávky úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., sjednanou smluvní pokutu ve výši 995 Kč a 3 085,55 Kč. 7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 534 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 4 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu, předžalobní výzvu a ústní jednání) po 2 660 Kč dle § 7 bod 5 AT a 4 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Dále spočívají náklady řízení v náhradě jízdních výdajů. Žalobce vyúčtoval náhradu jízdních výdajů ve výši 2 385 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět osobním automobilem tov. zn. KIA, [registrační značka]. Tato výše odpovídá vyhlášce [číslo] Sb., o změně sazby základní náhrady za používání motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Podle § 14 odst. 1 písm. a) AT soud také přiznal za promeškaný čas za cestu z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání v rozsahu 6 půlhodin ve výši 600 Kč. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Náklady řízení tak celkem představují částku 19 472 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.