7 C 12/2023-21 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 070 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 3 770 Kč a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v době od [datum] do [datum] nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se splatností do 30 dnů od doručení. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný provozoval v období od [datum] do [datum] (58 dní) shora uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to v rozporu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“, dle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo, který se podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky ministerstva finanční č. 205/1999 Sb. ve výši 65 Kč, tj. celkem částku ve výši 3 770 Kč (58 x 65 Kč). Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky ministerstva finanční č. 205/1999 Sb. částku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 1 489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.