7 C 206/2023-36 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 36 650 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. Následně došlo k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu do výše 35 000 Kč, a to na základě žádosti žalovaného ze dne [datum]. Poskytnuté peněžní prostředky byly dle smlouvy úročeny úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním splátek opakovaně, ani přes výzvy dlužné částky neuhradil, načež byl celý dluh žalobkyní ke dni [datum] prohlášen za splatný. Žalobkyně vedle jistiny ve výši 35 000 Kč požaduje uhradit též poplatky ve výši 1 650 Kč (3 x 500 Kč + 150 Kč). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na známou adresu výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o kontokorentu ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 35 000 Kč s pohyblivou úrokovou sazbou, ke dni uzavření smlouvy ve výši 18,90 % ročně, a RPSN 20,94 %. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 36 690,51 Kč. Žalovaný se zavázal zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty, a rovněž splatit úvěr, včetně naběhlých úroků, poplatků, úroku z prodlení a smluvní pokuty, nejméně jedenkrát za 6 měsíců. Ve smlouvy byly sjednány mj. poplatky za výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč a za výzvu ke splnění smluvních podmínek ve výší 150 Kč. 5. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] a [datum] výzvu k úhradě dlužné částky a dne [datum] výzvu k dodržování podmínek kontokorentu. 6. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne [datum] poslední výzvu k úhradě dlužné částky s upozornění na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. 7. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Dle článku IV. bod 3. smlouvy vyúčtovala žalobkyně žalovanému poplatky za odeslání upomínek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] v celkové výši 1 650 Kč (3 x 500 Kč + 150 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 3 644 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 466 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 500 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 3 644 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Soud považuje návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podaný žalobkyní za formulářový a z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu. 13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.