7 C 220/2023-37 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 588,06 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o finančním leasingu, na základě které bylo žalovanému přenecháno k užívání vozidlo [příjmení] [jméno] na dobu 60 měsíců. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 60 měsíčních splátek po 5 841 Kč. Žalovaný nesplácel leasing řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu výpovědí předčasně ukončila, a to ke dni [datum]. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum], avšak žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum]. 5. Z leasingové smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve spojení se splátkovým kalendářem soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému k užívání vozidlo [příjmení] [jméno], [VIN kód] na dobu 60 měsíců a žalovaný se zavázal uhradit zálohu na splátky ve výši 57 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 042 Kč a 60 měsíčních splátek po 5 841 Kč RPSN činilo 38,5 %. 6. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu po dobu delší než 30 dnů, když žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], a právní předchůdkyně žalobkyně tak byla oprávněna v souladu s VOP smlouvu předčasně ukončit. Smlouva byla ukončena výpovědí ke dni [datum], dlužná částka byla vyčíslena na 12 588,06 Kč. 7. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 9. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena leasingová smlouva jako smlouva inominátní dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému k užívání vozidlo [příjmení] [jméno] na dobu 60 měsíců a žalovaný se zavázal uhradit zálohu na splátky ve výši 57 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 042 Kč a pravidelné měsíční splátky ve výši 5 841 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, když poslední splátku uhradil dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva smlouvu vypovědět, leasing byl ukončen k [datum] a dlužná částka za dobu trvání leasingu byla vyčíslena na 12 588,06 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu. 13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.