7 C 239/2022 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 150 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně, jako správce komunikací ve vlastnictví města Plzně, provedla dne [datum] odtah vozidla tovární značky [příjmení] [jméno], [registrační značka], které stálo na místní komunikaci v ulici [ulice] v [obec], v úseku označeném dopravní značkou B28 zakazující v označeném úseku komunikace zastavení vozidel z důvodu provádění stavebních prací – umístění domíchávače na beton. Provedení odtahu bylo nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu zastavení silničních vozidel. Dle vlastního prohlášení je provozovatelem předmětného vozidla žalovaný. Žalovaný tak je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč za nucený úplný odtah vozidla a 150 Kč za služby parkoviště spojené se střežením nuceně odtaženého vozidla. Dne [datum] uznal žalovaný dluh ve výši 2 150 Kč a zavázal se jej uhradit do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v termínu splatnosti neuhradil, byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Ze zřizovací listiny žalobkyně vyplývá, že zajišťuje na území města Plzně odtahové služby. Z usnesení Rady města Plzně [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že cena nuceného úplného odtahu vozidla činí 2 000 Kč, cena za služby parkoviště spojené se střežením jednoho nuceně odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti činí za první den (kalendářní den přitažení) 0 Kč a za každý další i započatý den 150 Kč. Z protokolu o odstranění motorového vozidla [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] provedla žalobkyně úplný odtah vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], z části Potvrzení o převzetí vozidla plyne, že žalovaný vozidlo převzal dne [datum] v 15:15 hodin. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal dluh co do důvodu a výše a zavázal se uhradit dlužnou částku ve výši 2 150 Kč do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně provedla odtah předmětného vozidla v souladu s § 19b odst. 1 věty první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dle kterého je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Náklady na odtah nese provozovatel vozidla, kterým je žalovaný dle jeho tvrzení v uznání dluhu. Žalovanému tak porušením jeho povinnosti parkovat vozidlo jen na místě k tomu určeném a následným odtahem vozidla vznikla povinnost uhradit částku ve výši 2 000 Kč za nucený úplný odtah vozidla a 150 Kč za služby parkoviště spojené se střežením nuceně odtaženého vozidla dle ceníku z usnesení Rady města Plzně [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný dluh dne [datum] uznal. Žalovaný však dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 1 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek. 8. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.