7 C 25/2023-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 464 Kč s úrokem z prodlení, smluvním úrokem, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 030 Kč a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.flexifin.cz. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 160 Kč. Žalovaná si sjednala doplňkovou službu„ Klidné spaní“,„ Presto“ a informační SMS servis za poplatek 304 Kč. Celkovou částku ve výši 11 464 Kč se žalovaná zavázala splatit do [datum]. Žalobkyně žalované účtovala též účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 2 030 Kč za celkem 28 SMS, 29 emailů a 12 telefonátů. Žalované byl vyúčtován v souladu se smlouvou o úvěru smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % z dlužné částky ve výši 11 464 Kč za každý den prodlení od [datum] do [datum], tj. 1 032 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatila. 2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou a následně i žalobkyni vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovaly, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč a další poplatky za doplňkové služby celkem ve výši 304 Kč, tj. tzv. Klidné spaní, Presto a SMS servis. Roční úroková sazba činila 0 %, RPSN 1 269,72 %. Úvěr byl splatný do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Účelně vynaložené náklady byly sjednány jako náklady, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů na vymáhání, určené v Sazebníku paušální částkou ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení spotřebitele, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. 5. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit též částku ve výši 2 464 Kč, která se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč a poplatků za doplňkové služby ve výši 304 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.