7 C 69/2023-26 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 930 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako vlastník přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], neměla 1) v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž jí za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 5 320 Kč a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč, 2) v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž jí za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 6 440 Kč a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč a 3) v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž jí za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 4 270 Kč a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužné částky ani přes výzvy žalobkyně nezaplatila. 2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Z výpisů registru silničních vozidel ze dne [datum], [datum] a [datum], dále z výzev žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum], ve kterých jsou zachyceny údaje o vozidle, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku má soud za prokázané, že žalovaná byla od [datum] vlastníkem a provozovatelem přípojného vozidla nad 10 t, [registrační značka], přičemž v době od [datum] do [datum] nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v období od [datum] do [datum] se splatností do 60 dnů od doručení. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalobkyně poté zaslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v období od [datum] do [datum] se splatností do 60 dnů od doručení. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. A konečně dne [datum] zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v období od [datum] do [datum] se splatností do 60 dnů od doručení. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě vyčíslených dlužných částek, naposledy předžalobními upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Dle § 2 odst. 1 písm. v) vyhlášky ministerstva finanční č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg ve výši 70 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná provozovala v období od [datum] do [datum] (229 dní) shora uvedené přípojné vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo, který podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu činí 16 030 Kč (229 x 70 Kč). Soud přiznal žalobkyni též právo na náklady za uplatnění jednotlivých nároků ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.