7 C 7/2023-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 759 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 52 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, vyplývající z Rámcové dohody ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], a dále náhrady nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne [datum], avšak v rozporu se zákonem v prosinci 2021 v částce 84 Kč a dále za období od ledna do května 2022 řádně neuhradil televizní poplatky a dluží tak žalobkyni částku 759 Kč představující nezaplacené televizní poplatky za 1 měsíc v částce 84 Kč, 5 měsíců po 135 Kč a částku 64 Kč představující náklady na zaslání upomínky žalovanému k úhradě dlužných televizních poplatků. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dne [datum] prodal dům na adrese [adresa žalovaného], kteří platí televizní poplatky, on v rozhodné době ani televizní přijímač nevlastnil. Dále uvedl, že s žalobkyní prostřednictvím e-mailu jednal o ukončení smlouvy, kdy mu bylo sděleno, že má vyplnit zaslaný formulář, který však byl zavirovaný a po jeho stažení přestal počítač fungovat a ani na jiném počítači se mu nepodařilo formulář vyplnit a odeslat. Dne [datum] tedy již poněkolikáté požádal e-mailem o vysvětlení a prosbou o zrušení smlouvy. Žalovaný závěrem uvedl, že nemá problém s uhrazením uplatňovaného nároku, ale žádá o okamžité ukončení smlouvy s žalobkyní. 3. Žalobkyně zaslala soudu dne [datum] repliku k vyjádření žalovaného, v níž uvedla, že žalovaný měl povinnost oznámit žalobkyni jakékoliv změny ohledně údajů o poplatníkovi a měl povinnost se odhlásit v případě, kdy dle jeho subjektivního názoru přestal mít povinnost platit televizní poplatek (v tomto případě z důvodu přestěhování nebo absence vlastnictví televizního přijímače). Žádnou odhlášku žalobkyně neeviduje, ani změnu adresy pro doručování. Dle § 8 odst. 8 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) je povinen se z evidence poplatníků odhlásit ten poplatník, který přestal být poplatníkem podle § 3 téhož zákona, tedy např. přestal vlastnit, držet nebo užívat televizní přijímač. Do doby odhlášení tak dlužník (žalovaný) zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Žalobkyně dále uvedla, že povinnost platit televizní poplatky je povinností osobního charakteru a je tedy vázána k osobě poplatníka a jeho přihlášení se a odhlášení se do/z evidence žalobkyně, nikoli tedy k místu bydliště, samotnému vlastnictví, držení či užívání televizního přijímače evidovaným poplatníkem. Dne [datum] bylo žalovanému na jeho e-mail odpovězeno, jaký je zákonný důvod k odhlášení a opět mu byl zaslán příslušný formulář. Dne [datum] poslal žalovaný odhlášení, že nevlastní televizní přijímač. K [datum] byl tedy poplatník odhlášen. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu si žalovaný dne [datum] osobně převzal. Kdyby žalovaný žalobkyni kontaktoval a svá tvrzení relevantně doložil, předešel by tak soudnímu řízení a ke vzniku nákladů vážícím se k tomuto řízení by nedošlo. Žalovaný byl ovšem v dané věci nečinný a žalobkyni nezbyla jiná možnost, než se obrátit se svým nárokem na soud. S ohledem na uvedené proto žalobkyně na podané žalobě trvá a žádá o přiznání náhrady nákladů řízení. 4. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán, nereagoval. 5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v červenci 2017 přihlásil jako držitel televizního přijímače a poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Z přehledu předpisů a plateb je zřejmé, že žalovaný televizní poplatky neuhradil v prosinci v částce 84 Kč a za období od ledna do května 2022, celkem v částce 759 Kč (84 Kč + 5 x 135 Kč). Předžalobní upomínkou ze dne [datum], jejíž součástí byl i přehled neuhrazených předpisů, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. V Rámcové dohodě mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], evidované v registru smluv pod ID [číslo], bylo v příloze [číslo] dohody - Specifikace předmětu plnění - sjednáno pod písm. A a B odst. 3, že společnosti [právnická osoba] zabezpečí pro žalobkyni rozesílání upomínek doporučeným dopisem s dodejkou. V příloze [číslo] dohody - Položkový rozpočet - byla sjednána cena za jednu upomínku ve výši 62 Kč bez DPH a 2,39 Kč bez DPH za tisk + kompletaci. Žalobkyně požaduje úhradu nákladů ve výši 64 Kč. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum] plyne, že se žalovaný obrátil přes e-mail na žalobkyni s žádostí o zrušení televizního poplatku. Svou žádost odůvodnil prodejem domu na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně následně zaslala žalovanému formulář k ukončení evidence televizního poplatku, a současně žalovaného upozornila, že evidenci televizního poplatku může ukončit v případě, že přestal být vlastníkem televizního přijímače nebo žije ve společné domácnosti s poplatníkem, který je již evidovaným poplatníkem; prodej nemovitosti není zákonným důvodem k ukončení evidence (ta je vázána ke jménu, nikoliv k adrese). Poté dne [datum] žalovaný opět požádal o zaslání smlouvy. Soud má tedy za to, že žalovaný se z příslušné evidence neodhlásil. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že se žalovaný v souladu s § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích stal od července 2017 poplatníkem televizního poplatku, a proto byl povinen dle § 7 odst. 2 ve spojení s § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platit měsíční televizní poplatek ve výši 135 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný se v souladu s § 8 odst. 8 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích z evidence poplatníků před rozhodným obdobím neodhlásil. Protože žalovaný televizní poplatky za měsíc prosinec 2021 v částce 84 Kč a dále v období od ledna do května 2022 neuhradil, dluží žalobkyni celkem částku ve výši 759 Kč (84 Kč + 5 x 135 Kč) spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 759 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni podání žaloby ve výši 52 Kč vypočteným v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivého poplatku (tj. od 16. dne každého měsíce) do dne [datum]. Současně soud přiznal žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které byly prokázány rámcovou dohodou shora, a zároveň se jedná o částku nižší, než kolik činí paušální náhrada nákladů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Soud neshledal účelným náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12). Žalobkyně se na poli svého působení těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky), a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Jakožto subjekt s vlastním právním oddělením by měla být dostatečně materiálně i personálně vybavena k tomu, aby byla sama schopna uplatňovat nároky z titulu nezaplacených televizních poplatků, když vymáhání úhrady televizních poplatků v tomto případě nelze dle názoru soudu považovat za činnost pro žalobkyni natolik právně složitou, aby ji musela realizovat prostřednictvím specializovaného právního zástupce. V souladu se závěry vyslovenými v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2434/19, soud žalobkyni jakožto ve věci úspěšnému účastníku řízení přiznal toliko náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a režijního paušálu za učiněný úkon (podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 100 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 500