7 C 80/2023-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 191 252,73 Kč s úrokem, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši sjednaného úvěrového rámce, který činil 188 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,29 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný načerpal celkem částku 194 002,98 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil celkem 9 153 Kč. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, zesplatnila jej žalobkyně ke dni [datum]. Žalovaná částka ve výši 191 252,73 Kč sestává z jistiny ve výši 188 000 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 652,73 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a účtovaných smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr do výše 15 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,88 % ročně a RPSN 31,7 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěrový rámec může být navýšen až na částku 500 000 Kč. Minimální výše měsíční splátky byla sjednána na 3,29 % z úvěrového rámce. Bylo sjednáno rovněž pojištění schopnosti splácet za měsíční poplatek ve výši 8,9 % z minimální výše měsíční splátky. Na základě hodnocení klienta byl úvěrový rámec navýšen na 188 000 Kč. 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá průběh splácení a jednotlivé započtení. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 9 153 Kč. Účelně vynaložené náklady byly naúčtovány ve výši 300 Kč ve splátkách 5 a 6, tj. celkem 600 Kč Smluvní pokuta byla naúčtována v 5. a 6. splátce po 500 Kč, tj. celkem 1 000 Kč. Poplatek za pojištění byl zahrnut ve 3. až 5. splátce po 550,91 Kč, tj. celkem 1 652,73 Kč. 6. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne [datum]. 7. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 188 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit též úrok ve výši 27,88 % ročně a další sjednané poplatky. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 40 611,40 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 651 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 8 780 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 27 240 Kč, tj. 5 720,40 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 40 611,40 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. 13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.