7 C 86/2023-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 844,90 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěrovém rámci ve výši 30 000 Kč, přičemž první čerpání bylo provedeno platbou na účet prodejce [právnická osoba] ve výši 21 290 Kč a zbývající část úvěrového rámce měla být čerpána prostřednictvím kreditní karty po její aktivaci. K aktivaci však nedošlo a úvěrový rámec tak byl čerpán pouze do částky 21 290 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, ani přes upomínky žalobkyně dlužné částky neuhradil a úvěr tak byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaná částka ve výši 21 844,90 Kč se skládá z pěti neuhrazených předepsaných splátek ve výši 5 483,60 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 15 162,95 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 650 Kč a smluvní pokuty ve výši 548,35 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný je občan Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště. 3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi stranami byl sjednán úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, přičemž první část úvěrového rámce ve výši 21 290 Kč bude čerpána převodem na účet prodejce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr ve výši 21 290 Kč splatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 096,72 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 21,26 %. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky včetně sazebníku, v němž byly specifikovány položky nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka, mj. 150 Kč za každou upomínku a 200 Kč za odstoupení od smlouvy nebo oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru. 6. Z přehledu plateb je patrné, že žalovaný uhradil první tři splátky vždy ve výši 1 096,72 Kč za červen až srpen 2021. 7. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum] dopis se zesplatněním pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru ke dni [datum]. Žalovaný tak byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 21 290 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 321,28 formou 24 splátek po 1 096,72 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když uhradil pouze první tři splátky za červen, červenec a srpen 2021. Žalobkyně předepsala splátky za září 2021 až leden 2022 a následně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaná částka ve výši 21 844,90 Kč se skládá z pěti neuhrazených předepsaných splátek ve výši 5 483,60 Kč (5 x 1 096,72 Kč), zesplatněné jistiny ve výši 15 162,95 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 650 Kč (3 x 150 Kč + 200 Kč) a smluvní pokuty ve výši 548,35 Kč (5 x 10 % x 1 096,72 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 326 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 874 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 326 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu. 13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.