7 C 91/2023-23 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost T- [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jejímž předmětem byla mj. koupě koncové zařízení Samsung Galaxy A20e. Ve smlouvě byla dohodnuta podmíněna sleva z kupní ceny. Jelikož žalovaná porušila podmínky pro poskytnutí slevy, byla povinna poskytnutou slevu vrátit právní předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyně uzavřela se společností T- [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne [datum]. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z účastnické smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované mj. podmíněnou slevu na zařízení Samsung Galaxy A20e. Sleva byla podmíněná dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy (24 měsíců) a zároveň využíváním služeb s tarifem s minimální měsíční platbou 1 275 Kč. Strany ujednaly, že v případě nedodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy, je zájemce povinen poskytnutou podmíněnou slevu operátorovi vrátit. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu pro neplnění závazků, když žalované vyčíslila dlužné částky po splatnosti dne [datum], [datum] a [datum]. Účastnická smlouva byla ukončena po uplynutí 30denní výpovědní doby ode dne doručení výpovědi. Právní předchůdkyně žalobkyně vystavila vrubopis poskytnuté slevy na zařízení v částce 4 000 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované zařízení Samsung Galaxy A50e s podmíněně poskytnutou slevou. Žalovaná nedodržela podmínky účastnické smlouvy, která byla následně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vypovězena, a žalovaná tak byla povinna poskytnutou slevu na zařízení ve výši 4 000 Kč vrátit. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 1 489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu. 9. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.