10 C 230/2022-70 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 913 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný svým jednáním způsobil poškození zdraví pojištěnce žalobkyně , jméno FO, , které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto poškozením vznikla , Anonymizováno, úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši Kč 13 913. Žalovaný byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, spáchanými dne , datum, cca v 3:50 hodin na pokoji ubytovny v Tachově, kde napomínal poškozeného (správně poté, co byl poškozeným napomínán), aby nedělal nepořádek a hluk, mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po které žalovaný odešel z pokoje. Vzápětí se však vrátil s kuchyňským nožem a napřáhl směrem na poškozeného, který se začal bránit levou rukou a snažil se zadržet ruku žalovaného s nožem, což se mu nepodařilo. Nůž mu přejel přes levou ruku až na žebra. Poškozený se následně vzepřel, odstrčil žalovaného od sebe a utekl na chodbu, kde mu žalovaný vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je slovenským občanem, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Tuto otázku posuzoval, vzhledem k tomu, že se Slovenskou republikou nemá Česká republika mezinárodní smlouvu upravující postup pro řešení sporů s občanskoprávním základem, dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), ze dne 11. července 2007.3. Dle § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu hlavy XI, § 84 téhož zákona se ustanovení této hlavy použijí v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Úprava v této hlavě se omezuje na otázky, které nespadají do rozsahu působnosti těchto předpisů a smluv, ledaže tyto předpisy a smlouvy připouštějí úpravu v tomto zákoně.4. Z článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 864/2007 vyplývá: 1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. 2. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. 3. Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v odstavci 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. Zjevně užší vztah k jiné zemi by mohl být založen zejména na již existujícím vztahu mezi stranami, jakým může být například smlouva, který úzce souvisí s daným civilním deliktem.5. Jeví se nepochybným, že podepsaný soud má ve smyslu § 87 písm. a) občanského soudního řádu pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout, a má tak dle § 6 a 84 zák. č. 91/2012 Sb. učinit dle předpisů ČR, neboť ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, došlo v jeho obvodu.6. Soudu se nepodařilo žalované doručit soudní písemnosti. Usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, proto soud ustanovil žalovanému opatrovníkem , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .7. Usnesením ze dne , datum, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Zároveň jej soud poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne , datum, bylo shora uvedené usnesení doručeno opatrovnici žalované.8. Opatrovnice žalované podáním ze dne , datum, sdělila, že žalovaný byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Tachově pod sp. zn.: , spisová značka, ze dne , datum, , když byl uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví ve vztahu k poškozenému pojištěnci , jméno FO, , a že poškozený nebyl odkázán k náhradě škody. K žalobě žalobce předložil k žalobě regresní účet pojištěnce, ale nevedlo se důkazní řízení. Žalobce tak podle názoru žalovaného neprokázal zavinění žalovaného, škodu a příčinnou souvislost mezi škodou a zaviněním. To by mělo být teprve předmětem dokazování.9. Po doručení vyjádření právní zástupce žalobkyně reagoval replikou ze dne , datum, , v níž uvedl, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, uplatnila žalobkyně na žalovaném náhradu škody – nákladů, které jako zdravotní pojišťovna vynaložila na léčení svého pojištěnce , jméno FO, , jeho zdravotní poškození žalovaný prokazatelně způsobil. S tvrzeními, uvedenými ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně zásadně nesouhlasí, neboť společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu byly přesně uvedeny a soudu předloženy rozhodné důkazy. V souladu s §17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hradí zdravotní pojišťovny poskytovatelům zdravotní péče jimi poskytnutou péči paušální částkou, která se sjednává ve Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb podle §17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Od této paušální částky (tzv., kapitační platby) jsou zdravotnickým zařízením (poskytovatelům zdravotních služeb) průběžně a postupně odpočítávány částky za péči poskytnutou pojištěncům bez jakýchkoliv (účetních) dokladů. Po skončení příslušného období, kterým je zpravidla období kalendářního roku, pokud není smlouvou sjednáno jinak, v případě nedoplatku zdravotní pojišťovna poskytovateli péče základní paušální částku doplatí, v opačném případě má nárok na vrácení přeplatku, který se však ve většině případů řeší ponecháním poskytovateli pro příští období. Pro potřeby vymáhání nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci dle ustanovení § 55 zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění sestavuje zdravotní pojišťovna výňatek z účtu pojištěnce o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách, které se předmětně týkají nároku na náhradu nákladů na hrazené služby, tzv. regresní účet. Z právní povahy osobního účtu pojištěnce a z přímé vazby mezi osobním účtem pojištěnce a regresním účtem lze dovodit, že regresní účet pojištěnce je rovněž listina veřejné povahy prokazující skutečnost o poskytnutých a uhrazených zdravotních službách. Regresní účet pojištěnce, stejně jako v tomto případě, navíc oproti osobnímu účtu pojištěnce obsahuje u každé položky poskytnuté zdravotní péče informaci o čísle dokladu, dávky a faktury, na které byla zdravotní péče vykázána zdravotní pojišťovně. Tento regresní účet obsahující veškeré náležitosti, a to zejména datum poskytnuté zdravotní péče, přesná označení zdravotní péče, označení poskytovatele (zdravotní zařízení), cenu jednotlivých úkonů i celkovou cenu atd. je základním dokladem, který je v praxi soudů jako takový uznáván a akceptován. Žalobkyně má rovněž zákonnou povinnost vymáhat náklady za hrazené zdravotní služby, vynaloženém na léčení pojištěnce a jejichž zdravotní postižení způsobila třetí osoba. Žalovaný byl pravomocným Trestním příkazem Okresního soudu v Tachově č. j. , spisová značka, ze dne , datum, uznán vinným z přečinu nebezpečného vyhrožování v jednočinném souběhu s přečinem ublížení na zdraví, když dne , datum, cca v 3:50 hodin mezi žalovaným a poškozeným došlo ke strkanici, po níž se žalovaný vrátil s kuchyňským nožem a poškozenému jím přejel přes levou ruku až na žebra, a poškozenému následně vyhrožoval zabitím. Žalovaný tak způsobil poškozenému bodné nepenetrující poranění hrudníku vpravo a řeznou ránu levé ruky s nutností lékařského ošetření. Vzhledem k přesvědčení, že jde o nespornou věc, kterou žalobkyně řádně zdůvodnila a předložila veškeré důkazy prokazující oprávněnost jejího nároku a žádá soud, aby ve věci rozhodl dle žalobního petitu a přiznal jí i náklady řízení (soudní poplatek a právní zastoupení včetně DPH).10. Ve věci byla opatrovnice žalovaného podepsaným soudem usnesením ze dne , datum, vyzvána, aby se ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Na výzvu reagovala vyjádřením souhlasu, žalobce vyslovil souhlas již v žalobě. Soud proto o uplatněném nároku ve smyslu ust. § 153a, o