4 C 149/2024-21 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky , částka, , sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 14. 12. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“), podle které mu poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal vedle této částky dále uhradit částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla stanovena na 14. 12. 2022. Žalobce tvrdil, že žalovaný půjčku řádně nesplácel, na úvěr uhradil pouze , částka, , a dluží z něj částku , částka, na jistině a částku , částka, na poplatku. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 nastoupil do práv původního věřitele a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Dále se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 29. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva“), podle které mu poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal vedle této částky dále uhradit částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 25,14 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši , částka, . Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla stanovena na 29. 12. 2021. Žalobce tvrdil, že žalovaný půjčku řádně nesplácel, na úvěr uhradil , částka, , a dluží z něj částku , částka, na jistině a částku , částka, na poplatku. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 nastoupil do práv původního věřitele a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem2. Žalovaný na výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný je občanem , Anonymizováno, , členského státu , právnická osoba, , tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů.5. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, (smlouva ze dne 14. 12. 2000) a ve výši , částka, (smlouva ze dne 29. 12. 2019), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy ze dne 14. 12. 2000 dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, do dne postoupení uhradil pouze částku , částka, a po postoupení již neuhradil žádnou částku, což vyplývá z tvrzení žalobce a tabulky umoření. Ze smlouvy ze dne 29. 12. 2019 dále vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit vedle zapůjčené jistiny částku , částka, , která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 25,14 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši , částka, . Celková částka byla splatná v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný do dne postoupení uhradil částku , částka, a po postoupení již neuhradil žádnou částku, což vyplývá z tvrzení žalobce a tabulky umoření. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávek za žalovaným s účinností k témuž dni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dne 29. 9. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě právním zástupcem žalobce dne 25. 1. 2024.6. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.9. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřených smluv o úvěru. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2020 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , vrácena měla být kromě jistiny částka , částka, , roční úroková sazba činila 22,08 %. Výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 99,61 %. Na základě smlouvy ze dne 29. 12. 2019 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , vrácena měla být kromě jistiny částka , částka, , roční úroková sazba činila 25,14 %. Výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činila 96,91 %. Smlouvy o úvěru obsahují řadu poplatků a sankcí, včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud tedy posuzoval, zda poskytnutá plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Ačkoliv výše sjednaných úroků není v daném případě nepřiměřená, v souhrnu se sjednanými poplatky činí náklady za úvěry v prvním případě 118 % poskytnutého úvěru a ve druhém případě 94 % poskytnutého úvěru. Posuzované smlouvy o úvěru jsou proto jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelských smluv vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z.12. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši v prvním případě , částka, a ve druhém případě , částka, , jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal, povinen vydat (§ 2991 o. z).13. Soud zjistil, že z úvěru ze dne 14. 12. 2020 ve výši , částka, uhradil žalova