4 C 58/2026-18 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 11 566,72 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), podle které jí poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaná se zavázala vedle této částky částku ve výši 7 606 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 983 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 199 Kč a pojištění ve výši 1 924 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 262 Kč. Poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalobce tvrdil, že žalovaná půjčku řádně nesplácela, uhradila pouze 1 300 Kč. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, nastoupil do práv původního věřitele a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Žalobce proto požadoval po žalované zaplacení částky 11 566,72 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 566,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 343,89 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 534,51 Kč, zákonných úroků z prodlení z dlužné částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení a úroků ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení. K posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že provedl vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy ohledně rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, které byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované.2. Žalovaná na výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů.4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli Smlouvu ze dne , datum, , na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že se žalovaná zavázala uhradit vedle zapůjčené jistiny poplatek ve výši 7 606 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 983 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 199 Kč a pojištění ve výši 1 924 Kč. Celková částka byla splatná v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 262 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 86 % ročně a RPSN činilo 237,46 %. Žalovaná však půjčku řádně nesplácela, do dne postoupení uhradila pouze částku 1 300 Kč a po postoupení neuhradila žádnou částku, což vyplývá z tvrzení žalobce a tabulky umoření. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vstoupil do práv a povinností ohledně pohledávek za žalovanou s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě právním zástupcem žalobce dne , datum, . Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, její příjem činí 13 800 Kč, není vedeno insolvenční ani exekuční řízení a nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. V řízení žalobce listinnými důkazy prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Dle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.10. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy právě s ohledem na jednání původního věřitele s přihlédnutím k dobrým mravům a zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, za které se zavázala žalovaná uhradit částku ve výši 7 606 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 983 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 199 Kč a pojištění ve výši 1 924 Kč. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je, protože výše sjednaných poplatků včetně úroku je zcela nepřiměřená, kdy činí 126 % poskytnutého úvěru. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení § 580 o.z., protože se příčí dobrým mravům.14. Jelikož soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a má prokázáno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 6 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat (§ 2991 o.z.).15. Soud zjistil, že ze smlouvy o úvěru uhradila žalovaná celkem 1 300 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy, mohl žalobce započítat plnění v celkové výši 1 300 Kč pouze na úhradu poskytnutých finančních prostředků, a tedy z úvěru ve výši 6 000 Kč zbývá k úhradě částka 4 700 Kč. Žalobě proto bylo vyhověno pouze ohledně nesplacené jistiny úvěru se zákonným úrokem z prodlení a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.16. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že úvěruschopnost žalované byla s ohledem na výši poskytnutého úvěru dle soudu dostatečně prověřena, jelikož žalobce zjišťoval osobní, rodinné i finanční poměry žalované v době žádosti o úvěr.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žádnému z účastníků soud náklady řízení nepřiznal, jelikož žalovaná, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady v řízení nevznikly.18. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud uložil žalobci zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle Položky 2 bod 2 Sazebníku SOP.