4 C 83/2026-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jako provozovatel osobního automobilu RZ , SPZ, neměla v období od , datum, do , datum, , v období od , datum, do , datum, , v období od , datum, do , datum, , v období od , datum, do , datum, , sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno v prvním období 60 dní, ve druhém období 109 dní, ve třetím období 109 dní a ve čtvrtém období 87 dní. Žalobce žádal za první období částku 3 900 Kč, za druhé období částku 7 085 Kč, za třetí období částku 7 085 Kč a za čtvrté období částku 5 655 Kč (počet dnů x denní sazba dle vyhlášky Ministerstva financí) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou, splatnost příspěvku nastala za první období dne , datum, , za druhé období dne , datum, , za třetí období dne , datum, a za čtvrté období dne , datum, . Dále žalobce uvedl, že žalovaná jako provozovatel osobního automobilu RZ , SPZ, neměla v období od , datum, do , datum, , v období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, , sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno v prvním období 168 dní, ve druhém období 98 dní a ve třetím období 38 dní. Žalobce žádal za první období částku 7 896 Kč, za druhé období částku 4 606 Kč a za třetí období částku 1 786 Kč (počet dnů x denní sazba dle vyhlášky Ministerstva financí) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou, splatnost příspěvku nastala za první období dne , datum, , za druhé období dne , datum, a za třetí období dne , datum, .2. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů.4. Z výzev žalobce ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , ve kterých jsou zachyceny údaje o vozidlech, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku a upomínek žalobce ze dne , datum, , 9 9. 202420. 11. 2024, , datum, , , datum, , , datum, a , datum, má soud za prokázané, že žalovaný v době vymezené v žalobě, byl provozovatelem předmětných vozidel registrační značky , SPZ, a 1P9 7590, přičemž v tomto období nebyla vozidla předmětem pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobními výzvami právního zástupce žalobce, na které nereagovala.5. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.6. Podle § 6 odst. 2 POPV se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.7. Podle § 45 odst. 2 POPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.8. Dle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb., kterou se provádí POPV, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 350 cm³ a nepřesahující 1 850 cm² ve výši 47 Kč. Dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., kterou se provádí POPV, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm³ a nepřesahující 2 500 cm² ve výši 65 Kč. Dle § 6 citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaná byla v rozhodné době provozovatelem předmětných vozidel a žalovanou nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měla vozidla pojištěná z hlediska odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidla pojištěna nebyla, ač dle zákona č. 30/2024 Sb. pojištěna být musela, má žalobce vůči žalované právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce č. 69/2024 Sb. Žalovaná tento příspěvek neuhradila, ač k tomu byla žalobcem vyzvána. Soud přiznal žalobci dle § 45 POPV ve spojení s § 5 odst. 1 vyhlášky č. 69/2024 Sb., taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 605 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za tři úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokátka žalobce je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 4 509 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky žalobce.