7 C 139/2026-35 – Okresní soud v Tachově

ECLI: ECLI:CZ:OSTC:2026:7.C.139.2026.1
Datum: 2026-06-18
Předmět: o zaplacení 288 978,84 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 114a z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č.
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení 288 978,84 Kč s příslušenstvím (§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 288 978,84 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru – Expres půjčka, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 300 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v 120 měsíčních splátkách po 4 132,50 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 11 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne , datum, .5. Z karty klienta a posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.6. Ze smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit v 120 měsíčních splátkách po 4 132,50 Kč, úroková sazba činila 11 % p. a. a RPSN 11,56 %. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 493 184,88 Kč.7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti s upozornění na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, .8. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že zůstatek jistiny úvěru činí 287 878,84 Kč a sankční poplatek 1 100 Kč.9. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit formou 120 měsíčních splátek po 4 132,50 Kč. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a zbývající část úvěru ke dni , datum, zesplatnila. Dlužnou částku vyčíslila ve výši 288 978,84 Kč skládající se z jistiny ve výši 287 878,84 Kč a poplatku ve výši 1 100 Kč.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku 193 184,88 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 47 534 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 560 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní upomínka a žaloba, po 9 460 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 29 730 Kč, tj. po zaokrouhlení 6 244 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 47 534 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.15. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Citovaná ustanovení

§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 114a (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 49 (99/1963 Sb.)