121 C 2/2020-47 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně (tehdy pod obchodním jménem [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 8. 6. 2007 smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb retransmise prostřednictvím satelitu [číslo] ve znění dodatku ze dne 5. 11. 2016, na základě které poskytovala žalované služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 28. 2. 2017, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná dne 5. 11. 2016 převzala od žalobkyně zařízení - set top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] které po ukončení smlouvy měla vrátit žalobkyni, což neučinila, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Porušením povinnosti vrátit žalobkyni ve stanovené lhůtě zařízení a přístupovou kartu vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za zařízení a ve výši 1 500 Kč za 6 500 Kč vyzvána žalobkyní dne 20. 3. 2017 a právním zástupcem žalobkyně dne 4. 12. 2019, ničeho však neuhradila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že smlouvu se žalobkyní skutečně uzavřela a smlouva byla řádně ukončena k datu 28. 2. 2017. Po odstěhování z nájemního bytu jí zůstalo zařízení set top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a přístupová karta [číslo] se kterými nadále velmi opatrně nakládala a měla snahu je vrátit žalobkyni, která byla jejich vlastnicí. Snažila se kontaktovat obchodního zástupce žalobkyně, který zajišťoval instalaci zařízení, ale sdělil jí, že tuto činnost již nedělá. Snažila se i telefonicky kontaktovat žalobkyni, ale nikdo jí nebyl schopen říci, kam má zařízení zaslat. Nikdo neodpověděl ani na její písemnou výzvu o sdělení, kam má být zařízení zasláno. Zařízení má tedy stále u sebe a je v pořádku. Žalovaná dále uvedla, že nikdy neobdržela žádnou výzvu ani jinou informaci, které zmiňuje právní zástupce žalobkyně, přestože po skončení nájemního vztahu na adrese [adresa žalované], měla na poště po dobu jednoho roku zřízenou dosílku. Závěrem žalovaná požádala o prominutí finanční částky uvedené v platebním rozkazu a sdělení adresy, na kterou má být zasláno zařízení. Uvedla, že není občanem, který by se stranil svým povinnostem, žalobkyni vždy řádně za poskytnuté služby platila a žaloba není podána s objektivním důvodem. Žalobkyně nevyužila řádné prostředky pro to, aby jí informovala o adrese, na které je třeba zařízení zaslat. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 8. 12. 2020, k němuž se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila, a za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 4. Žalovaná při jednání setrvala na svém stanovisku a doplnila, že v době, kdy se stěhovala z adresy [adresa žalované], oznámila žalobkyni novou adresu, na které je možné jí kontaktovat. O soudní zásilce, která jí byla zaslána také na tuto adresu, se dozvěděla náhodně, protože v domě je provozovna, ve které pracuje dívka, která v domě dříve bydlela, a zásilku odnesla rodičům žalované. Žalovaná uvedla, že k soudnímu jednání přinesla i předmětné zařízení. 5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně jako poskytovatel uzavřela dne 8. 6. 2007 se žalovanou jako uživatelem smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb [číslo] dne 5. 11. 2015 dodatek k této smlouvě, na základě kterého si žalovaná mimo sjednání služby vzala do nájmu zařízení STB – set top box. Ve smlouvě je dál uvedeno, že žalovaná bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s úhradou smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč v případě nevrácení, poškození či zničení přístupové karty a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč nevrácení, poškození či zničení zapůjčeného STB. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany. Bližší podmínky poskytování sjednaných služeb, způsob ukončení smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran a další stanoví Všeobecné podmínky a reklamační řád žalobkyně. V článku 8 bod 8.2 podmínek je stanovena povinnost uživatele (žalované) vrátit žalobkyni v případě ukončení smlouvy nepoškozené zařízení, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a to ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Bod 8.3 stanoví, že vrácením zařízení a/nebo karty se rozumí jejich skutečné odevzdání a převzetí v sídle nebo provozovny žalobkyně nebo protokolární odevzdání technikovi, případně jejich doručení žalobkyni poštou. V článku 9 bod 9.2.3 je vyjádřen závazek uživatele (žalované) oznámit žalobkyni jakoukoliv změnu v údajích poskytnutých při uzavření smlouvy, zejména změnu bydliště, sídla fakturační adresy, kontaktních údajů apod. Článek 19 upravuje způsob doručování písemností mezi účastníky smluvního vztahu. Bod 19.5 pak stanoví, že poruší-li uživatel bez omluvitelného důvodu povinnost sdělit změny a oznámit novou poštovní adresu, považuje se písemnost za doručenou třetí pracovní den po odeslání, a to aniž by se měl adresát možnost se s obsahem písemnosti seznámit. Z formuláře o provedení ze dne 5. 11. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná převzala od žalobkyně zařízení - set top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Dopisem žalobkyně ze dne 20. 3. 2017 byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení - set top boxu/CA Modul sériového číslo [anonymizováno] a přístupové karty [číslo] s odůvodněním, že smlouva byla ukončena a žalovaná svou povinnost vrátit žalobkyni předmětné zařízení a přístupovou kartu nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy dosud nesplnila. Žalovaná byla tímto dopisem rovněž vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč za nevrácené zařízení a přístupovou karty. Doklad o odeslání této výzva žalobkyně soudu nedoložila. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení set top boxu/CA Modul sériového číslo [anonymizováno] a přístupové karty [číslo] když tuto svou povinnost dosud nesplnila. Žalovaná byla tímto dopisem rovněž vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč za nevrácené zařízení a přístupovou kartu, a to nejpozději do 13. 12. 2019. Uvedená výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 4. 12. 2019 na adresu uvedenou ve smlouvě, tedy [adresa žalované]. 6. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále ust. § 1810 a násl., ust. § 2048 a ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rovněž přihlédl k závěrům nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. 7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která ve smluvních ujednáních zahrnuje i ujednání o nájmu věci movité. Žalobkyně pak žaluje nárok z tohoto smluvní vztahu po jeho skončení, kdy žalovaná částka představuje smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení set top boxu/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty [číslo]. Žalovaná zařízení i přístupovou kartu prokazatelně převzala do užívání, což ostatně ani ona sama v průběhu řízení nesporovala, když uváděla, že zařízení i kartu má dosud ve svém držení. Žalovaná nesplnila svou povinnost po ukončení smlouvy zařízení a přístupovou kartu žalobkyni ve stanovené 10 denní lhůtě vrátit, což rovněž nebylo mezi účastnicemi sporné, stejně tak ani datum ukončení smluvního vztahu ke dni 28. 2. 2017. Nesplněním této povinnosti žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu, přičemž sankce za porušení této povinnosti ve formě smluvní pokuty i její výše byla sjednána přímo ve smlouvě. Z uvedených důvodů tedy soud vyhověl podané žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč. 8. K námitkám žalované vzneseným v průběhu řízení třeba zejména uvést, že tvrzená skutečnost, že žalovaná se pokoušela vrátit žalobkyni předmětné zařízení prostřednictvím obchodního zástupce žalobkyně, který zajišťoval instalaci zařízení, zůstala i přes poučení soudu o povinnosti označit důkazy k jejímu prokázání pouze v rovině tvrzení. Soud tedy nemohl obraně žalované přisvědčit a nemohl tak dospět k jinému závěru, než že žalovaná žalobkyni zařízení a přístupovou kartu po ukončení smluvního vztahu řádně nevrátila, když ani ona sama netvrdila a neprokazovala, že by se pokusila zařízení a přístupovou kartu žalobkyni předat jiným způsobem, např. zaslat poštou, jak stanoví všeobecné podmínky. Žalovaná pak ani neprokázala, že by žalobkyni oznámila jinou doručovací adresu, než která byla uvedena ve smlouvě, tedy z pohledu soudu i zásilky adresované žalované na žalobkyni poslední známou adresu [adresa žalované], byly zasílány řádně, když žalobkyně nemá přístup do základních registrů obyvatel, aby mohla zjistit jinou adresu. 9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 6 500 Kč, a to ode dne následujícího po