19 C 142/2021-37 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vydat jí motorové vozidlo ve výroku I. specifikované a dále povinnost zaplatit jí částku 60 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli 1. 12. 2019 smlouvu o nájmu motorového vozidla s tím, že žalovaná se zavázala hradit počínaje dnem 1. 12. 2019 měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč. Žalovaná uhradila pouze nájemné za období od prosince 2019 do dubna 2020. Za ostatní měsíce dosud nájemné nebylo hrazeno. Proto žalobkyně výzvou ze dne 22. 3. 2021 žalovanou vyzvala k úhradě dlužných nájmů za období 12 měsíců. Žalobkyně současně vypověděla smlouvu o nájmu a vyzvala žalovanou, aby vozidlo včetně všeho příslušenství odevzdala ve lhůtě jednoho měsíce u žalobkyně. Výpověď byla žalované doručena a dne 26. 3. 2021 uložena, a tudíž měla nejpozději ke dni 26. 4. 2021 vozidlo žalobkyni odevzdat. Žalovaná však dosud vozidlo nevrátila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že zcela uznává nárok žalobkyně na vydání vozidla a již vyzvala zástupce žalobkyně k součinnosti při předání vozidla. Nevrácení vozidla je zapříčiněno jeho špatným technickým stavem, kdy vozidlo je nepojízdné a není možné jej odvést po vlastní ose. Pokud jde o nárok na zaplacení dlužného nájemného, v tomto rozsahu žalovaná nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná činí nesporným, že uhradila nájem za měsíce prosinec 2019 až duben 2020 a za zbývající měsíce nikoli, a to z důvodu, že vozidlo bylo technicky nezpůsobilé. Platná technická kontrola skončila 12. měsíc roku 2019. Žalovaná několikrát prostřednictvím zaměstnance žalované pana [jméno] [příjmení] vyzývala žalobkyni k nápravě, požadovala odstranění vady, ale bezúspěšně. 3. Soud ve věci nařídil jednání. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala nárok na vydání vozidla Fiat Ducato, [registrační značka] a žalobkyně při jednání navrhla, aby soud o tomto nároku rozhodl částečným rozsudkem pro uznání, soud jej ve smyslu ust. § 153a odst. 1 věta druhá o. s. ř. vydal (výrok I. předmětného rozsudku). 5. Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 1. 12. 2019 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalované vozidlo Fiat Ducato, [registrační značka] a žalovaná se zavázala za to zaplatit žalobkyni nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán od 1. 12. 2019 na dobu neurčitou. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že na její účet byly připsány platby od žalované, a to dne 27. 1. 2020 ve výši 5 000 Kč s označením„ Nájem za 12. 2019“, dne 3. 3. 2020 ve výši 5 000 Kč s označením„ Nájem za 01. 2020“, dne 2. 4. 2020 ve výši 5 000 Kč s označením„ Nájem za 02. 2020“ a dne 5. 5. 2020 ve výši 5 000 Kč s označením„ Nájem za 04. 2020“. 7. Ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná uhradila nájemné i za měsíc březen 2020. 8. Z výpovědi nájemní smlouvy a předžalobní výzvy ze dne 22. 3. 2021, z podacího lístku ze dne 24. 3. 2021 a z potvrzení o doručení zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla smlouvu o nájmu dopravního prostředku, a to ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi. Současně vyzvala žalovanou k vrácení vozidla v této lhůtě a k úhradě dlužného nájemného za 12 měsíců v celkové výši 60 000 Kč. Výpověď byla žalované odeslána dne 24. 3. 2021 a byla uložena u České pošty, s. p. a připravena k vyzvednutí po neúspěšném pokusu o její doručení v sídle žalované dne 26. 3. 2021. Následně došlo k dodání zásilky žalované dne 13. 4. 2021. 9. Z fotografie [registrační značka] bylo zjištěno, že platnost technické kontroly je do 12. měsíce roku 2019. 10. Z e-mailové zprávy ze dne 25. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím své zástupkyně požádala zástupce žalobkyně o sdělení, kdy a kam je nutné předmětné vozidlo přistavit a předat. Tato žádost byla zástupci žalobkyně doručena. 11. Na základě shora popsaných skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku na dobu neurčitou, a to počínaje dnem 1. 12. 2019. Žalobkyně se zavázala přenechat žalované vozidlo Fiat Ducato [registrační značka] a žalovaná se zavázala platit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč. Žalovaná, která má do současné doby předmětné vozidlo v držení, však zaplatila žalobkyni nájemné pouze za období od prosince 2019 do dubna 2020. Žalobkyně dne 22. 3. 2021 vypověděla smlouvu o nájmu dopravního prostředku, přičemž tato výpověď byla žalované doručena nejpozději dne 13. 4. 2021. Žalovaná však žalobkyni, přes její výzvu, předmětné vozidlo nevrátila a stejně tak neuhradila nájemné za období od května 2020 do dubna 2021. 12. Podle § 2321 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle § 2322 odst. 1 o.z., pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Dle odst. 2 téhož ustanovení, dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží. Dle odst. 3 téhož ustanovení, není-li dopravní prostředek způsobilý k provozu podle odstavce 2, nájemce má právo odmítnout dopravní prostředek převzít, a zjistí-li nezpůsobilost dodatečně, má právo jej vrátit a žádat odstranění vady nebo odevzdání jiného dopravního prostředku, anebo zrušení smlouvy. 14. Podle § 2325 odst. 1 o.z., nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Dle odst. 2 téhož ustanovení, pronajímatel nahradí nájemci náklady, které nájemce vynaložil na údržbu; neuplatní-li nájemce toto právo u pronajímatele do tří měsíců od vynaložení nákladů, právo zanikne. 15. Podle § 2231 odst. 1 o.z., nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. 16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku a na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobě o zaplacení částky je třeba vyhovět. Účastníci uzavřeli dne 1. 12. 2019 smlouvu o nájmu dopravního prostředku, žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala žalované do užívání vozidlo Fiat Ducato, [registrační značka], ovšem žalovaná své povinnosti platit měsíční nájemné zcela nedostála. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná převzala vozidlo v prosinci 2019. Stejně tak je nesporné, že uhradila nájemné pouze za měsíce prosinec 2019 až duben 2020 a dále nájemné nehradila. Dle tvrzení žalované to bylo z důvodu, že vozidlo bylo technicky nezpůsobilé. Bylo prokázáno, že technická kontrola vozidla skončila ke dni 31. 12. 2019. Je tedy nepochybné, že žalovaná převzala vozidlo způsobilé k provozu. Způsobilost dopravního prostředku není dána jen faktickou možností prostředek užívat, ale i splněním zákonných požadavků pro takové užití, např. podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tedy je třeba, aby vozidlo prošlo technickou kontrolou. Ve smyslu ust. § 2325 odst. 1 o.z. to byla žalovaná, kdo měl povinnost udržovat vozidlo ve stavu, v jakém jej převzala. Bylo pak na žalobkyni, aby zajistila novou technickou kontrolu vozidla a následně žádala po žalobkyni náklady, které jí s tím vznikly. Žalovaná, ačkoliv tvrdí, že od ledna 2020 nebylo vozidlo provozuschopné, nájemné až do dubna 2020 hradila. Dosud má rovněž vozidlo ve svém držení a sama neučinila žádný krok k ukončení nájemní smlouvy a k vrácení vozidla. Neprokázala ani, že by nějakým způsobem žalobkyni k součinnosti vyzývala. Žalovaná v řízení sice tvrdila, že žalobkyně měla být ze strany žalované již v průběhu roku 2020 telefonicky vyzývána k součinnosti, a to právě kvůli tomu, že vozidlo bylo nepojízdné, ovšem nebyla schopna konkretizovat, kdy k této skutečnosti došlo. Na důkazu svědeckou výpovědí svého zaměstnance [jméno] [příjmení] sama netrvala, jiné důkazní návrhy neoznačila. Soud je nadto toho názoru, že i v případě, kdy by žalovaná prokázala, že žalobkyni vyzývala k nějaké součinnosti, je vyloučeno užití ustanovení § 2322 odst. 3 o.z., neboť vozidlo bylo v okamžiku jeho převzetí žalovanou způsobilé k provozu a práva z tohoto ustanovení plynoucí lze uplatnit pouze tehdy, pokud by žalovaná dodatečně zjistila, že vozidlo nebylo provozuschopné již v době jeho převzetí. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč, představující dlužné nájemné za období od května 2020 do dubna 2021. 17. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 o.z. účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení tuto zákonnou výši přesahující j