19 C 297/2020-80 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 2. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 500 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] dne 23. 10. 2014, když žalovaný zápůjčku řádně nevrátil. Požadovaná částka představuje nevrácenou jistinu zápůjčky ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že smlouvu neuzavřel. Na jeho účet částka přišla, byla pro jeho kamaráda, kterému číslo účtu sdělil, a který si na účet nechával posílat peníze. Peníze mu vždy předal. 3. Žalobkyně, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. 4. Z prohlášení pro stávajícího klienta soud zjistil, že v takto nadepsané listině je jako klient označen jménem a příjmením žalovaný, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo občanského průkazu, číslo účtu, e-mailová adresa a telefonní číslo. Dále je zde uvedeno, že na označený bankovní účet bude převedena částka 2 500 Kč s VS [číslo] přičemž tato částka má být vrácena do 9. 11. 2014. Listina není podepsána. 5. Z potvrzení o provedené platbě, z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 10. 2014 a ze zprávy [právnická osoba] ze dne 21. 12. [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] zaslala žalovanému na jeho účet částku 2 500 Kč s VS [číslo]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2017 [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným. 7. Z oznámení ze dne 18. 1. 2018 soud rovněž zjistil, že [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení zaslala na adresu [adresa]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 12. 2019 a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu [adresa]. 9. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Listina není žalovaným podepsána, rodné číslo uvedené v listině neexistuje, uvedené číslo občanského průkazu patří osobě odlišné od žalovaného a adresa uvedená v listině nikdy nebyla adresou evidovanou pro žalovaného v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný sám uzavření smlouvy popřel. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 2 500 Kč, kterou jí však žalovaný nevrátil. Žalovaný před soudem uvedl, že si na jeho účet nechával peníze posílat jeho kamarád, kterému číslo účtu sdělil a kterému vždy částky předával, ovšem ke svému tvrzení soudu žádné důkazy neoznačil. Proto vzal soud za prokázané, že to byl žalovaný, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč. 10. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud až doručení žaloby žalovanému dne 26. 10. 2020, tedy až dnem 28. 10. 2020 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky. Úrok z prodlení uplatněný žalobkyní ode dne 10. 11. 2014 (od splatnosti částky) do 27. 10. 2020 jako neopodstatněný zamítl. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.