20 C 213/2021-32 — Okresní soud v Teplicích

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. 2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení dlužného pojistného ze smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla [příjmení] ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb.) ze dne [datum] v rozsahu jak ve výroku I shora za období trvání pojištění od [datum] do [datum], přičemž dalších [částka] představuje poplatek spojený s uplatněním pohledávky dle ceníku. 3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. 4. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, soud doručil na trvalé bydliště náhradním způsobem (a posléze vhozem obálky do označené domovní schránky). Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). 5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Pojistnou smlouvou č. l. 13 žalobkyně prokázala povinnost žalovaného hradit ze škodového pojištění automobilu Ford Fiesta, [registrační značka] [částka] čtvrtletně, sazebník poplatků soud nedohledal. Byla doložena výpověď smlouvy (č. l. 16) k [datum]. Byla doložena upomínka od žalobkyně (č. l. 15) a právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 10 5. 2021) vypracování i zaslání (č. l. 19) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., do dispoziční sféry žalovaného (na adresu dle smlouvy). 6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z pojištění motorového vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinné ručení) škodového charakteru, na které se podpůrně užijí ustanovení občanského zákoníku ke škodovému pojištění, z něhož měl žalovaný povinnost plnit sjednané pojistné, což po tvrzených 128 dní neučinil. Upravená výše pojistného v dalším roce vyplývá z č. l. 15, pojistného do konce kalendářního měsíce dle § 13 tamtéž se žalobkyně nedomáhala. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. V rozsahu pojistného soud mohl žalobě vyhovět v plném rozsahu, stejně tak i požadovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, když použitá sazba je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Pokud se však týká částky [částka], soud žalobu výrokem II shora zamítnul, neboť takový poplatek nebyl soudu prokázán, pojistná smlouva sice na ceník odkazuje, soudu však takový důkaz předložen nebyl (a z předchozích řízení u zdejšího soudu je zřejmé, že se nejedná o jednorázové nedopatření). 8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře (nad 90 %) úspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. této přiznával k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně účtování a vymáhání pojistného je pro pojišťovnu rutinní činnost. 9. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, u kterého nelze očekávat bezproblémové jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že zdejší soud vůči žalovanému v nedávné době již několik exekucí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného poskytl prodloužením obou paričních lhůt dvouměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce a aniž by se dopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.