20 C 294/2020-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení výše uvedeného plnění z titulu jízd žalovaného prostředkem hromadné přepravy osob žalobkyně bez předložení platného dokladu o zaplacení jízdného při přepravní kontrole cestujících ve dnech [datum] a [datum], tedy ve dvou případech běžného jízdného a přirážek k jízdnému á [částka], s úrokem z prodlení jak ve výroku I shora. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, k návrhu se nevyjádřil. Soud usiloval v zájmu žalovaného o jeho vypátrání a zkontaktování již v předchozím obdobném řízení sp. zn. 20 C 176/2020, žalovaný je však dlouhodobě nekontaktní. Soud proto doručoval toliko na jeho evidenční adresu a to náhradním způsobem. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně dvěma zápisy o provedených přepravních kontrolách ze dnů, jak v prvním odstavci shora, prokázala záchyt žalovaného v konkrétně identifikovaných dopravních prostředcích žalobkyně na konkrétních trasách v konkrétních dnech a časech, a v obou případech se žalovaný identifikoval občanským průkazem [číslo] zápisy podepsal a při přepravní kontrole nepředložil žádný jízdní doklad. Informačním letákem žalobkyně prokázala splatnosti jízdného ve výši [částka] a přirážek k jízdným á [částka] následujícím dnem po přepravní kontrole. Žalobkyně prokázala výpisem z obchodního rejstříku své oprávnění provozovat silniční motorovou dopravu osob, tramvajovou dráhu i metro. Smluvními přepravními podmínkami a tarifem PID žalobkyně prokázala výši základního jízdného a nesnížené přirážky k jízdnému. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem č. l. 24 vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. a potvrzením č. l. 25 i její zaslání do dispoziční sféry žalovaného. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 37 odst. 4 až 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, podle § 3, § 7, § 15, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, to vše ve znění účinném v době, kdy žalovaný cestoval prostředky městské hromadné dopravy, provozované žalobkyní. Žalovanému vznikla nástupem do dopravního prostředku žalobkyně povinnost uhradit jízdné a po odhalení revizorem žalobkyně dále povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Žalobě proto mohl soud v plném rozsahu vyhovět a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., který žalobkyně stanovila co do sazby v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. 6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a soud neočekává, že by se žalovaný o platební povinnosti dozvěděl, resp. ze všech svých závazků mínil uhradit právě tuto. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, tedy nebyl shledán žádný zvláštní důvod a žalobkyni a jejího zástupce by delší lhůta zbytečně poškozovala ve vztahu k pořadí ostatních věřitelů žalovaného.